Vykácení slavné aleje si Liberec vymluvit nedá, nové stromy dá k „adopci“

Liberec – Každá lípa obnovené aleje na liberecké Masarykově třídě bude mít jméno – stejné jako ten, kdo na ni přispěje. Město chce obměnu aleje, při které má většina starých stromů padnout, aby je nahradily nové, alespoň částečně financovat tzv. adopcemi podobnými jako třeba v zoologických zahradách. Obnova aleje bude celkově stát 5,6 milionu korun, hotová by měla být v roce 2016.

Rozhodnutí libereckého magistrátu zasáhnout do lipové aleje na Masarykově třídě a většinu stromů pokácet vzbudilo velkou nelibost veřejnosti, ale i památkářů. „Ekologové na Šumavě hájí každý strom a tady se alej, která je ozdobou města, prostě vykácí,“ kritizoval město například Vladimír Hakel, který vedle lip žije přes 60 let. Podle primátorky Martiny Rosenbergové (ČSSD) však není jiná možnost: „Chápeme, že by značná část lidí nejraději alej na třídě Masarykova zachovala tak, jak je. Taky je nám aleje líto, na druhé straně ale nemůžeme riskovat samovolný pád některé z lip a možné škody na majetku i zdraví obyvatel.“ Radnice zveřejnila na svých internetových stránkách posudky, kterými plánované kácení zdůvodnila, v minulosti připravila také výstavu o historii, současnosti i budoucnosti stromořadí.

Ke sporné obnově historické aleje chystá město veřejné projednávání na přelomu září a října. „Ty z připomínek občanů, které zazní a budou uskutečnitelné, mají šanci se stát součástí projektu obnovy lipové aleje,“ uvedla mluvčí města. Magistrát chce veřejnosti především zdůvodnit plánované vykácení historických lip, odborníky nechá popsat jejich stav.

Kácení začalo již letos, kdy padlo šest stromů, které byly v nejhorším stavu. V příštím roce potká jejich osud dalších 122 lip. Osm mladých stromů nechá město přesadit. Místo vykácených lip nechá město vysázet 130 nových. „Pro výsadbu byl vybraný kultivar Tilia cordata Greenspire, který dosahuje výšky 15 až 20 metrů, v závislosti na podmínkách, ve kterých roste. Koruna má pyramidální tvar. Odborná literatura u něj uvádí odolnost vůči extrémním městským podmínkám, jako je sucho a zasolení,“ přiblížila mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová. Plné koruny podle ní dosáhnou nové stromy deset let po vysazení.

Nové lípy chce magistrát nabídnout k „adopci“ – podobně jako to dělají zoologické zahrady se zvířary. Lidé nebo firmy mohou přispět na obnovu aleje. „Za to bude strom, který podpořili, opatřen cedulkou s jejich jménem,“ nastínila mluvčí Minstrová.

Lipová alej na Masarykově třídě je řazena k nejkrásnějším v Česku, ačkoli již dlouho nedosahuje svého plného majestátu. Stromořadí vysadili na konci 19. století ve čtyřech řadách, vnější tvořily lípy, vnitřní javory. Ty byly ale vykáceny na konci 80. let minulého století při rekonstrukci ulice a tramvajové trati. Lípy, které zůstaly, měly padnout v 90. letech, odpor občanů však úředníky zastavil. Tentokrát však město tvrdí, že už nemá na výběr. Podle posudku hrozí u většiny stromů, že se vyvrátí. Jejich kořenový systém významně poškodily stavební stroje při rekonstrukci tramvajové trati před 30 lety, navíc jsou stromy napadené agresivními dřevokaznými houbami a poškozuje je také solení chodníků a komunikací v jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 14 mminutami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 11 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 18 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...