Blízko cyklostezky u Pasohlávek na jihu Moravy leží hromada vyhozených okurek. Nesplňují standardy k prodeji, protože jsou přerostlé a přezrálé. Podle jejich pěstitelky je navíc v Evropě přebytek okurek, a tak o ně není zájem. Vyhozené kusy by mohla využít například potravinová banka, ale většina z nich už shnila, a tak nejsou k jídlu.
Vyřazené okurky patří německé podnikatelce. Německá firma má totiž od tuzemské zemědělské společnosti pronajatých 28 hektarů pole, na kterých pěstuje polní okurky. Redaktorka ČT Dominika Řebíková se s podnikatelkou sešla a zjistila její důvody, proč zeleninu na skládku vyhodila. Natočení rozhovoru na kameru odmítla.
Pěstitelka sdělila, že okurky byly pro prodej příliš velké, a protože je jich letos v Evropské unii přebytek, nebyl o ně zájem. Navíc by se jí jejich prodej podle jejích slov nevyplatil. Výpěstky totiž vyváží do Německa a tam je pro polní okurky stanovená největší velikost 14 centimetrů. Vyhodit je tak byla podle ní jediná možnost.
Nevyhovující kusy leží několik dní na hromadě hnoje – na první pohled by se tedy mohlo zdát, že je jich obrovské množství, ve skutečnosti tvoři „jen“ vrstvu. Většina z nich už je shnilá, a tak je nemůže využít ani potravinová banka, která by je mohla předat dál například do dětských domovů nebo azylových domů. Na dotaz, proč neoslovila charitu nebo jinou organizaci pomáhající potřebným, podnikatelka uvedla, že není zakázáno si z hromady okurky brát a dále je využívat.
Využijí se i výpěstky, co nesplňují normy
Využít ne zcela dokonalé výpěstky se například snaží i internetový obchod Bedýnky Brno. Jeho prostřednictvím si lidé mohou objednat nabízené bedýnky zeleniny a ovoce. „Do bedýnkování jsou zapojeni lidé, kteří jsou ochotni spotřebovat to, co by v obchodě normálně neprošlo,“ vysvětlila majitelka Jana Mejzlíková.
Popraskané brambory nevyhazuje ani zemědělec Václav Adámek. Sice je svým zákazníkům neprodává, ale nakrmí jimi alespoň zvířata. „Není to u nás jako v obchodě. Nemáme stejně velké brambory, ale velikostně jsou od čtyř centimetrů do deseti. Zákazník si je může vybrat, nebo mu je dáme, tak jak jsou,“ uvedl zemědělec.
Doplnil však, že okurky třídit musí. „Musí se vytřídit okurky vhodné k nakládání, větší na salát nebo k přímé konzumaci anebo se z nich dělají kvašáčky,“ dodal s tím, že jeho zákazníci akceptují i zboží s menší vadou. Plodiny, které vzhledově nesplňují normy, oslovení zemědělci nabízí například i konzervárnám.
Sklizeň na jižní Moravě je téměř u konce
Co se týče sklizně obecně, zemědělci v Jihomoravském a Zlínském kraji už sklidili asi 80 procent ploch osetých obilím a téměř všechnu řepku. Hlavní část žní je tak téměř u konce. Výnosy zůstávají výrazně vyšší než loni – u obilovin přes šest a na Zlínsku dokonce přes sedm tun z hektaru. U řepky je to okolo čtyř tun na hektar. Nejvíc se tradičně vypěstuje ozimé pšenice, která tvoří dvě třetiny všeho obilí.
Kolik plodů – ať už z důvodu neplnění norem nebo proto, že jsou zkrátka ošklivé – pěstitelé vyhodí, ministerstvo zemědělství nepočítá. „Jedná se o tvarové nebo vzhledové vady ovoce a zeleniny. Stále ale jde o bezpečné potraviny, které tržní síť nechce akceptovat,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
