Ve Zlíně si připomínají 120. výročí narození Jana Antonína Bati, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Jan Antonín během svého působení ve firmě proslavil město po celém světě. Na oslavy, které připravil Nadační fond Jana Antonína Bati, přijela i jeho vnučka Dolores Bata Arambasicová. Na současnou výstavu ve zlínském muzeu zapůjčila fotografie ze čtyř měst, která Baťa v Brazílii vytvořil.
Švec, podnikatel, vizionář, vlastenec – to vše byl Jan Antonín Baťa. V roce 1932, po tragické smrti nevlastního bratra a zakladatele obuvnického impéria Tomáše, převzal vedení firmy. Ve třicátých letech firma vzkvétala, Baťa rozšířil výrobu o nové obory. Do Zlína pozval přední architekty, založil filmové ateliéry či školu umění. Nové továrny vznikaly po celém světě.
Na začátku okupace v roce 1939 Baťa Československo opustil. Krátce působil ve Spojených státech, kde otevřel zamýšlené centrum mezinárodního prodeje rodinného podniku. Nevyhnul se však střetu s konkurencí a odbory, americká strana mu navíc neprodloužila povolení k pobytu. Využil proto nabídky z Brazílie, kam přesídlil v roce 1941.
Baťa byl vlastenec a pracoval pro lidi
„Je třeba, aby Češi věděli, že to byl velký vlastenec, chtěl se věnovat lidem. Když mu říkali, pane Baťo, vy budujete impérium, on odpověděl, ne já buduju člověka,“ řekla vnučka Dolores, která přijela do Zlína na oslavy sto dvacátého výročí Baťova narození.
I přesto, že žije daleko od České republiky, hovoří Dolores Bata velice dobře Česky. „Dědeček nám říkal, že musíme mluvit česky, kupoval nám české knihy, zpívali jsme doma písničky,“ řekla Dolores. Přesto se ještě omluvila, že jazyk neovládá perfektně. „Omlouvám se, jestli je moje čeština taková indiánská,“ dodala s úsměvem.
Při budování továren v Brazílii hrál a zpíval české písničky
V Brazílii budoval Baťa města a továrny v nehostinných lokalitách hor i jihoamerického pralesa. Ve státě Sao Paulo založil města Batatuba a Mariápolis, ve vnitrozemí v nejhustší džungli státu Mato Grosso do Sul vybudoval město Bataguassú a na hranicích se státem Paraná pak vyrostla Bataypora.
„Jak dělal ta města v Brazílii, bylo to těžké, byl tam hustý les. On si vzal harmoniku a hrál a zpíval, aby šla dělníkům práce od ruky,“ řekla Dolores Bata.
Přestože se prokázalo, že Jan Antonín Baťa za války podporoval rodiny odbojářů a údajně i londýnskou exilovou vládu, v květnu 1947 byl výrokem soudu, který se opíral o Benešovy dekrety, označen za kolaboranta a zrádce národa. Byl odsouzen k vězení a propadnutí majetku. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Až do své smrti v roce 1965 žil v Brazílii.
Baťova vnučka: Názory lidí se změnily
Dolores Bata přiznala, že když začala do Česka a Zlína jezdit, cítila i antipatii. Lidé podle ní o Janu Antonínovi vůbec nevěděli, pletli si také Tomáše Baťu zakladatele s jeho synem Tomášem Baťou mladším.
„Už to vypadá jinak, lidi pochopili tu nespravedlnost, co se stala,“ řekla Baťova vnučka, která se snaží představovat knihy Jana Antonína a jeho myšlenky. „Cítím se zde jako doma, jak i prarodiče o tom mluvili a velice se jim stýskalo po jejich zemi. Můj životní úkol je splnit právo, které český národ má, vědět pravdu ohledně Jana Bati, kdo byl. Chceme, abyste ho znali,“ dodala. Na současnou výstavu ve zlínském muzeu zapůjčila fotografie ze čtyř měst, která Baťa v Brazílii vytvořil.
Baťu připomene konference, výstavy a besedy
J. A. Baťu připomíná ve Zlíně, Otrokovicích a jeho rodném Uherském Hradišti série akcí, které připravil Nadační fond Jana Antonína Bati. Vyvrcholí 7. a 8. března konferencí. Mluvit se na ní bude i o baťovské architektuře či zásadách baťovského systému řízení. Na programu jsou i besedy, výstavy a komentované prohlídky.
„Chtěli jsme zasáhnout co nejširší veřejnost, abychom seznámili mladou generaci s tím, jaký Zlín byl, co ze Zlína šlo do světa a aby mohli získat inspiraci,“ řekl sekretář konference Zdeněk Mikel. Program akcí je na webových stránkách www.jabata120.cz.











