Moravská galerie dala prostor Romskému umění v nové expozici nazvané Vesmír je černý. Tvoří ji díla starší generace a také práce vzniklé při zářijovém uměleckém sympoziu za účasti výtvarníků z Česka, Slovenska a Polska. Výstavu doplňují také knihy, fotografie a další dokumenty z dějin Romů v Česku a na Slovensku.
Do Místodržitelského paláce se díla romských umělců přesunula ze sbírek Muzea romské kultury. Nechybí plastiky z 19. století, historické dokumenty, malby a koláže. Výstava je v podstatě historickým exkurzem do romské tvorby, která je podle kurátorky Ladislavy Gažiové často zatížena předsudky a vyčleňována z obecných dějin umění.
Expozice má u návštěvníků pozměnit pohled na romské umění u nás. „Rozbíjí takový ten zažitý klasický model dějin umění, kdy české výtvarné umění bylo sledované jenom z pohledu českého umění, ale už se nezaměřovalo na menšiny,“ řekl ředitel Moravské galerie Jan Press.
Romské umění nejsou jen folklórní motivy
Na romskou tvorbu je podle kurátorky Ladislavy Gažiové často nahlíženo velmi stereotypně. Spojuje se s folklorními motivy a spontánní kreativitou, a ta se vymyká všem směrům, které se v umělecké historii vyskytují. „Když se poví romské umění, tak si člověk většinou představí něco velmi intuitivního, anebo něco, co je bezčasé, něco co nereflektuje dobu, v které žije, což není pravda,“ vysvětlila Ladislava Gažiová.
Výstava je proto strukturována nejen tematicky, ale i chronologicky a připomíná hlavně důležité emancipační momenty z romské historie. A zdůrazňuje, že i romští umělci jsou ovlivněni historickým vývojem, kterým prošli. „Jsou prezentováni jako tvůrci, kteří reflektují i svoji minulost, svůj vývoj v dějinách a jako takoví sebevědomější tvůrci, kteří nejsou vlastně jenom nějak na okraji,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Horváthová: Postavení romských umělců se zlepšuje
Podle ní se postavení romských umělců v Česku postupně zlepšuje, někteří dostávají možnost studovat na uměleckých školách, roste také zájem veřejnosti o jejich práci. „Byť se nám to třeba nezdá, je tato výstava i jakousi zprávou o tom, že tady vývoj je, a dokonce pozitivní,“ dodala Jana Horváthová. Že se více výrazných osobností neprosadilo v minulosti, není podle šéfkurátora Moravské galerie Ondřeje Chrobáka nic překvapivého, nebyly dobré podmínky pro růst případných profesionálů.
Některé motivy vystavených děl jsou charakteristicky romské, různě ztvárněná či zpodobněná kola vozů, scenérie osad, barevné ornamenty v mnoha obměnách. Jiné práce odrážejí historickou zkušenost etnika, včetně romského holocaustu.
Název výstavy Vesmír je černý ( O kosmos hino kalo) odkazuje k afroamerickému kulturnímu hnutí, které se upínalo k utopické futuristické vizi vesmírné diaspory, kde utlačovaná černošská menšina konečně dosáhne spravedlnosti. Část vystavených prací myšlenku oživuje a adaptuje v podobě „romafuturismu“.
