Vedle divokých koní a praturů se v Milovicích pasou také zubři

V bývalém vojenském prostoru Milovice už vedle divokých koní a praturů spásají agresivní trávu také zubři. Tato kombinace kopytníků v jedné rezervaci je přitom světovým unikátem. Zubři původně měli být na pastvinách ze tří druhů zvířat nejdříve, ale jejich transport byl nakonec nejsložitější. Díky spásání agresivních trav se mají zlepšit podmínky pro vzácné rostliny i motýly. Do konce roku v Milovicích přibude ještě druhé stádo divokých koní.

Zubři byli do Milovic převezeni z polských rezervací: jde o sedm zubřích samic, za pár dní dní přijede z Polska ještě býk. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. 

Příjezd zubrů mírně pozdržely komplikace na posledním úseku cesty, kdy se kvůli rozmáčenému terénu nedařilo kamionu dojet do cíle. Nakonec za asistence bagru přijel kamion k aklimatizační ohradě po 14:00, vypouštění prvního zubra začalo zhruba o hodinu později. 

Náklady na pořízení zubrů včetně transportu přesáhly půl milionu korun. Samice jsou ve věku od dvou do sedmi let. Na pastvinách je nebude třeba přikrmovat. Zubři jsou zatím v aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na pastvinu zhruba 120 hektarů. 

Pastvina se prý proměnila k nepoznání

Jako první byli do bývalého vojenského prostoru v Milovicích vysazeni divocí koně, kteří spásají agresivní trávy od letošního ledna. Od října se tam pasou také pratuři. Podle Dalibora Dostála se projekt zatím náramně osvědčil – za deset měsíců se prý část vojenského prostoru změnila k nepoznání, roste tam prý celá řada léčivých rostlin.   

„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ pochvaloval si v listopadu Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Koně v létě spásají trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, v zimě koně například okusují dřeviny. „Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti,“ doplnila Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK.

Od října pak část bývalého vojenského prostoru spásají také pratuři. Zatímco koně se při pastvě zaměřují hlavně na traviny, tak pratuři více spásají náletové dřeviny. Pratury přivezli z Holandska – jde o takzvaně zpětně šlechtěná zvířata, protože pratuři vyhynuli v 17. století, na českém území zřejmě už ve 12. až 13. století. V pravěku to byl přitom u nás hojně rozšířený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 2 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 19 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...