Praha - V Ostravě a v Brně se připravuje obří projekt ovzduší, který porovná, jak ovlivňuje znečištění ovzduší zdraví lidí v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Podílejí se na něm univerzity v Brně i Ostravě spolu s odborníky z britské University College London. Rozpočet je asi 100 milionů korun a většinu hradí evropské fondy. Zkoumání potrvá asi čtyři až pět let, výsledky by měly být zveřejňovány průběžně.
Na ostravské univerzitě funguje institut environmentálních technologií, který se zabývá kvalitou ovzduší, ale podle rektora Jiřího Močkoře chybí vědecké studie na téma kvalita ovzduší např. na změnu lidského genomu, což je důvod, proč se univerzita spojila s Masarykovou univerzitou, kde se tomuto oboru věnují.
Ostravská univerzita už jeden podobný projekt před časem provedla ve spolupráci s americkými vědci. A vyšel z něj poměrně překvapivý závěr: „Ukázal, že na úrovni genetických modifikací si je lidské tělo schopno vytvářet jakousi obranu proti nekvalitnímu ovzduší. Samozřejmě pouze do určité míry a proti určitým látkám,“ uvedl ve Studiu ČT24 Jiří Močkoř. Tento projekt byl ale jen dílčí, proto je nutné tyto závěry podrobněji prozkoumat.
Chystaný projekt má být mnohem rozsáhlejší - má zahrnovat celou strukturu látek, které se v ovzduší pohybují, zejména zkoumat skutečné dopady na genetickou úroveň a genetickou výbavu člověka. „To je ohromně nebezpečné, jestliže nás jednou začnou tyto věci geneticky ovlivňovat, tak zakládáme velký problém pro příští generace,“ varuje rektor. Vědci doufají, že se jim podaří pochopit také mechanismy, kterými by mohli zabránit genetickým změnám, když už je ovzduší na Ostravsku tak znečištěné.
Rozsah průzkumu má být obrovský – vědci budou spolupracovat s obvodními lékaři v kraji a sledovat výskyty různých onemocnění. Chtějí se dobrat k poznatkům, jak minimalizovat negativní vliv ovzduší na zdraví. Na projektu ale budou spolupracovat také biofyzici nebo bioinformatici: „Bez využití masivního výpočetního prostředí, jako je např. ostravský projekt superpočítače, bychom vůbec záležitosti výzkumů genetických modifikací nemohli provádět,“ dodává Močkoř.
