Jihlava – První firmy zahájily provoz ve Vědeckotechnickém parku Vysočina v Jihlavě. Komplex budov za 420 milionů korun má sloužit firmám i vysokým školám a poskytnout propojení výzkumu a vysokoškolské výuky s firemní praxí. Na Vysočině je obdobných průmyslových zón více a další mají ještě vzniknout. Přitom ale nezaznamenají vždy úspěch. Například v Pardubicích technologický park podporovaný krajem i městem zkrachoval.
Výstavba Vědeckotechnického parku Vysočina stála půl miliardy korun, z toho 300 milionů poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Provozuje ho Energoklastr, který sdružuje malé a střední podniky zabývající se aplikovaným výzkumem a transferem technologií v oblasti snižování energetické náročnosti a technické vysoké školy, který také již přilákal první firmy. Zatím jich je šest, celkem však provozovatel očekává, že jich bude v Jihlavě působit 30 až 40. Firmám, ale také výzkumníkům z vysokých škol slibuje park výjimečné technické zázemí. „Některé přístroje jsou špičkové, jsou třeba jen čtyři v republice,“ řekl Boris Šimák, předseda správní rady Energoklastru. Poukázal přitom například na spektrometr umožňující výzkum struktury materiálů.
Jan Rakušan, předseda představenstva Energoklastru:
„Naší ambicí je, aby to sloužilo vědcům firmám i studentům, aby se tady potkali na jednom místě a mohli si vyzkoušet svoje technologie v praxi.“
Park má tři části. Biolaboratoře jsou v budově postavené ze dřeva, další laboratoře zaměřené na využívání biomasy a datové centrum vznikly v hale ze železa a betonu. K vytápění areálu bude sloužit odpadní teplo z používaných technologií. Poslední část parku tvoří sklady a garáže.
Vysočina má i další vědeckotechnické parky, v Pardubicích zůstaly jen problémy
Podle Společnosti vědeckotechnologických parků jsou na Vysočině i další obdobné zóny – v Havlíčkově provozuje podnikatelský park Výzkumný ústav bramborářský, přímo v Jihlavě má letos vzniknout ještě jeden vědeckotechnický park pro strojírenské, elektrotechnické a IT firmy.
Ne všechny takové parky jsou však úspěšné. Bolestnou zkušenost mají v Pardubicích, kde vznikl tzv. Technopark za 450 milionů korun. Podpořila ho nejen Evropská unie, ale i kraj a město. O místa v něm však nebyl zájem a z výsledku byla zklamána i Univerzita Pardubice, která chtěla s firmami spolupracovat. „Obsazenost byla nízká a komunikace s našimi badateli nebyla taková, jakou bych si představoval,“ shrnul rektor Miroslav Ludwig. Společnost, která Technopark provozovala, tak nakonec skončila v konkurzu.
