Praha – Americký úřad pro ochranu životního prostředí přislíbil Česku pomoc s výzkumem zdrojů škodlivého ovzduší nad Ostravskem. Je za každoroční smogový mrak nad regionem nejvíce zodpovědný průmysl, lokální spalovny, nebo doprava? Přesnější odpověď budou vědci ve spolupráci s ČHMÚ hledat na konci letošního či začátkem příštího roku, kdy mají odebrat na severní Moravě vzorky. Podobný výzkum prováděl americký úřad v Česku naposledy v roce 1995.
Vědci z USA po 17 letech pomohou s výzkumem ostravského smogu
„V prvé řadě je to z americké strany laskavost, kdybychom na to měli peníze, šlo by to udělat dřív,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AVČR. Jeho zájmem je naopak konkrétní dopad škodlivin na lidské zdraví. Akademici mají v tomto ohledu za sebou mnohem úspěšnější výzkumy, výsledky jsou nicméně až na výjimky smutné. Na špatný vzduch doplácejí hlavně děti v předškolním věku – pro jejich křehkou imunitu znamená polétavý prach často problémy s astmatem nebo bronchitidou.
Na zdravotní stav dětí přitom může smog působit v těle matky ještě předtím, než se narodí. Následky se mohou projevit teprve po desítkách let. Takto ohrožené jsou zejména děti s nízkou porodní váhou. „Jsou to funkční změny, které se projeví až třeba kolem 50 nebo 60 let. Například tím, že máte zvýšený výskyt kardiovaskulárních nemocí nebo hypertenze,“ říká Šrám. Jedním z prokazatelných dopadů škodlivého vzduchu je také poškození mužských pohlavních buněk a ovlivnění plodnosti.
Co konkrétně znepříjemňuje dýchání na Ostravsku a každoročně halí region do smogového mraku? Z velké části jde o prach. Největší zrádností v jeho případě přitom není samotný druh látky, ale velikost. Platí zde nepřímá úměra - čím drobnější částečky, tím hlouběji v těle mohou působit. „Jemné prachové částice o velikosti 2,5 mikronu se dostávají do plic, ale pak máme ještě částice menší než 1 mikron, které se vám mohou dostat i do srdce,“ přiblížil Šrám.
Radim Šrám
Zvýšené hodnoty prachových částic ale nejsou výsadou Moravskoslezského kraje. Tím, co region řadí k nejznečištěnějším místům Evropy, jsou další organické látky zastoupené ve smogových mracích. Právě na Ostravsku je množství jejich zastoupení v ovzduší výjimečné. Jde hlavně o uhlovodík benzoapyren, který vzniká spalováním organických materiálů a je karcinogenní. „Na stejné množství prachu jsou hodnoty na Ostravsku několikanásobně vyšší než v jiných místech ČR. Zvyšuje to respirační nemocnost dětí zejména v předškolním věku,“ dodává vědec.
„Zpoplatnění vjezdu do centra pomůže, ale nepatrně“
Ostrava před několika dny přišla s nápadem zpoplatnit vjezd do centra prostřednictvím speciálních známek. Podle Šráma by ale omezení provozu ve středu města přineslo minimální zlepšení. „Z hlediska znečištění by to určitě pomohlo, ale nikterak významně. Jestli by koncentrace škodlivin v místě klesly o 5 procent, tak to by bylo maximum,“ dodal.
Problém na severu Moravy by se prý měl řešit podobně jako na začátku 90. let v nechvalně proslulém pánevním regionu Mostecka. Vláda tehdy roku 1994 v boji proti škodlivému oxidu siřičitému uvolnila 6 miliard korun pro změnu lokálních topenišť. „Díky těmto opatřením v pánevních okresech zemřelo o mnoho lidí méně. Největší problém v celém státě je zátěž Moravskoslezského kraje. Mělo by se k tomu přistoupit podobně. Česká vláda tehdy už koncem roku 1990 přijala usnesení, co všechno se má udělat. Tedy musíte mít vizi, kde tu oblast chcete mít za několik let,“ zakončil Šrám.
GALERIE
videogallery_286458
Česká a polská strana se spojí kvůli žádosti o dotace na čistší vzduch
Podle výsledku studie, kterou si nechala zpracovat Ostrava, až tři čtvrtiny znečištění přichází do Moravskoslezského kraje z polského příhraničí. Moravskoslezský kraj a Slezské vojvodství se teď proto spojily a společně chtějí Brusel žádat o dotace na ekologické projekty. Peníze chtějí využít například na plynofikaci domácích kotlů, na lepší průmyslové technologie a silnice, které sníží zátěž z dopravy. Možnost dosáhnout na velké dotace spojení urychlí. Peníze na společné projekty by se mohly čerpat už v roce 2014.