Valašské Meziříčí si připomnělo sto jedenáct let od zvolení Tomáše Garrigua Masaryka poslancem říšského sněmu. Budoucí první prezident Československa odstartoval kariéru politika v obvodu Valašsko. Místní obyvatelé si událost připomínali i v době totality.
Tomáš Garrigue Masaryk se na náměstí ve Valašském Meziříčí dozvěděl o vítězství ve volbách v roce 1907. Nový poslanec hájil zájmy Valašska, imunitu využil se začátkem světové války k emigraci a v ní vyjednával o vzniku Československa. „Otvíralo mu to dveře na vysoká jednání jak ve Francii, tak se západními mocnostmi,“ vysvětlil starosta Valašského Meziříčí Josef Vrátník (KDU-ČSL).
V okolí Valašského Meziříčí jsou desítky masarykovských pomníků. Například na horském sedle Píšková, kde Masaryk sedával jako valašský poslanec. Pomník unikl pozornosti komunistů jak po únoru 1948, tak v době normalizace. „Lidé, kteří o něm věděli, ho navštěvovali a vzpomínali na Masaryka,“ řekl emeritní profesor historie Vratislav Kopp.
Další pomník je v centru města. Ten ovšem naplno schytal všechny historické peripetie 20. století. Na jeho zadní straně nechybí data o instalacích a bourání nejprve v době hnědé a později i rudé totality. Valaši jsou na masarykovskou epizodu pyšní do dneška. Bez ní by se regionální politik nejspíš nestal prvním mužem vznikajícího Československa.
