Při zřícení domu na náměstí Svobody zemřelo v Brně před dvaceti lety v troskách pět lidí a další se těžce zranili. Příčinou neštěstí bylo zahájení rekonstrukce bez důkladného průzkumu statiky. Rok po tragédii policie obvinila šest lidí, na případ se ale vztahovala prezidentská amnestie a za pochybení nebyl nikdo potrestán.
Petr Oháňka byl před dvaceti lety na náměstí Svobody mezi prvními. Tehdy sloužil jako velitel směny hasičů. „V podstatě všechny stropy celé budovy ležely na jedné hromadě. Měli jsme informace o tom, že uvnitř jsou jak zranění, tak mrtví. Hromada té sutě byla tak velká, že s výjimkou těch prvních asi tří zraněných a dvou mrtvých nebylo vidět, kdo kde je,“ popisuje Petr Oháňka, dnes ředitel územního odboru HZS JMK Brno-město.
Jako posledního našli záchranáři po dlouhých 22 hodinách Petra Grinvalského. „Mě neuvěřitelně bolely nohy, taky se špatně dýchalo, takže jsem vždycky musel ten prach, který tam propadával, odfouknout a vždycky nadechnout se znovu,“ popsal před pěti lety Petr Grinvalský. S následky tragédie se potýká dodnes, vzpomínat na ni už nechce. Odškodnění se nedočkal.
Nevhodné úpravy v minulosti, špatná statika, pochybení lidí
Po důkladném vyšetření vyšlo najevo, že jednu z největších tragédií v novodobé historii Brna zavinily nejen nevhodné stavební úpravy z 30. let, ale i pochybení konkrétních lidí. Chyby byly jak ve stavebním povolení, tak i v kvalitě prováděných stavebních prací.
Rok po tragédii policie obvinila šest lidí, na případ se ale vztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Za pochybení při rekonstrukci domu nebyl nikdo potrestán. „Bylo to děláno naprosto neprofesionálně. Kterémukoli stavaři, kterému by se to ukázalo, jak se tam pracovalo, tak se chytne za hlavu a utíká pryč,“ řekl soudní znalec Josef Havel.
Strop dělníky zasypal i v roce 1968
Podobná tragédie se v Brně stala i v roce 1968. Na stavbě kulturního domu na náměstí Slovenského národního povstání se zřítily panelové betonové stropy a zasypaly asi 15 dělníků Pozemních staveb, kteří tam pracovali. Nehoda si vyžádala 7 mrtvých a 5 zraněných. Důvodem tenkrát byly špatné vlastnosti použitého betonu.
Takové chyby se podle stavebních odborníků nestávají často a je jich naštěstí stále méně. „Technologie se vyvíjejí a normy se zpřísňují. Ovšem lidský faktor zůstane lidským faktorem. A naším úkolem je to riziko zmenšovat, až pokud možno eliminovat,“ řekl diagnostik Ústavu stavebního zkušebnictví VUT Brno Petr Cikrle. Už jedenáct let platí také přísnější pravidla bezpečnosti práce. Od přelomu století se tak počet smrtelných úrazů na stavbách v Jihomoravském a Zlínském kraji snižuje. Přesto zůstává přibližně 15 případů ročně.
