V pražské zoologické zahradě se ve čtvrtek ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, napsal ředitel zahrady Miroslav Bobek na Twitteru. Luskouni krátkoocasí patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Přirozeně žijí v Asii od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Tchaj-wan. Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala loni v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady díky partnerské smlouvě mezi Prahou a tchajwanskou metropolí.
Mládě vážící 135 gramů porodila samička Run Hou Tang ve čtvrtek před čtvrtou hodinou ráno. „Ze všeho nejvíc připomíná smrkovou šišku,“ popsal nový přírůstek trojské zoo její ředitel.
Luskounů existuje osm druhů. Část z nich žije v Asii, další v Africe. Šupinám, které chrání jejich tělo, se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Proto luskouni patří mezi nejvíce pašované savce, upozornila pražská zoo.
Keratinové šupiny těmto nočním tvorům poskytují ochranu před predátory. V případě ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka.
Luskouni přivádějí na svět vždy jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. Na světě jsou pouze dvě zahrady, kde se tato zvířata daří rozmnožovat, píše pražská zoo na webu.
Luskouni jedí červy, ale i jablka
Chov luskounů je poměrně náročný, hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. V přírodě luskouni používají při získávání potravy silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem.
V zoo denní krmná dávka pro jednoho luskouna obsahuje mimo jiné sto gramů včelích larev, moučné červy, směs pro hmyzožravce, jablko, žloutek, zeminu a další přísady.
Luskouny získala pražská zoo do výpůjčky na základě partnerské smlouvy, kterou město podepsalo v roce 2020 s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pej. Zahrnuje spolupráci v umění, technologiích a inovacích, turismu či právě zoologických zahradách. Rok před tím vedení metropole ukončilo sesterskou smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává politiku jedné Číny.
