Hnutí ANO v čele s primátorem Petrem Vokřálem interpretuje výsledky výzkumu veřejného mínění o poloze hlavního nádraží v Brně jinak než Zelení a Žít Brno. Podle výzkumu, který si nechalo město vypracovat, je pro Brňany přijatelnější varianta pod Petrovem, ANO dál hájí variantu u řeky. V brněnské koalici proto začala padat slova o porušení koaliční smlouvy. O tom, ke které variantě polohy nádraží se přikloní, bude zastupitelstvo rozhodovat za týden.
Nejvyšší míru přijatelnosti, šedesát čtyři procenta, má mezi obyvateli Brna varianta, podle které by bylo modernizované hlavní nádraží pod Petrovem. Varianta u řeky, tedy odsun na místo dnešního dolního nádraží, má míru přijatelnosti čtyřicet devět procent, vyplývá z výzkumu mínění, který zpracovala pro vedení Brna agentura Focus na vzorku zhruba tisíc lidí bydlících v Brně.
V průzkumu agentura operovala i se současným nádražím, přestože do budoucna nebude stačit narůstajícímu provozu a bez nového nádraží se Brno neobejde. Současné nádraží má přitom podle průzkumu míru přijatelnosti padesát osm procent.
Pokud se lidé ve výzkumu agentury Focus měli přiklonit jen k jedné variantě, bylo pro současné nádraží třicet pět procent, třicet jedna procent pro Petrov a dvacet čtyři pro odsun k řece. Podle autorů výzkumu lidé výrazně nepreferují ani jednu z variant. Výsledky lze však podle nich číst i tak, že šedesát šest procent lidí je pro zachování nádraží v blízkosti centra.
Politici se přou o to, jak výsledky výzkumu číst
Právě o interpretaci průzkumu se však nyní na magistrátu rozhořel politický spor. Zelení a Žít Brno hájí variantu pod Petrovem. „Největší konsenzuální podporu má varianta Petrov, tedy modernizované nádraží v centru, a ta varianta má i nejmenší odpor veřejnosti,“ řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Řeka je na tom podle něj přesně naopak, má nejmenší podporu a největší odpor.
Hnutí ANO však považuje za důležitá jiná čísla a výsledky proto čte jinak. „Já tvrdím, že ten průzkum lze vykládat různými způsoby. Já toto považuju za dezinterpretaci. Je potřeba říci, že padesát procent lidí říká, že neví o těch variantách, rozhodují pocitově,“ řekl primátor města Brna Petr Vokřál (ANO).
Z průzkumu lze totiž vyčíst i to, že čím víc mají lidé o přestavbě informací, tím více si přejí nádraží u řeky. Čím jich mají méně, tím více se kloní k tomu, aby nádraží zůstalo tam, kde je. „Pokud kolegové z ANO říkají, že je to proto, že o tom lidé nejsou informováni, tak je to proto, že jsme je o tom neinformovali jako město, ač jsme to slibovali,“ vysvětlil Matěj Hollan.
Lidovci přišli s kompromisem
O variantách jednali zástupci koaličních stran celý den. V průběhu odpoledne to na dohodu příliš nevypadalo. „Pokud čtyřicet osm procent lidí říká, že neví o variantách dostatek, a jen třicet čtyři procent říká, že má nějaké povědomí, tak to pro mě neznamená podporu té či oné varianty,“ oponoval Petr Vokřál.
Lidovci navíc přišli ještě s dalším řešením, které by prý mohlo patovou situaci vyřešit. Varianta řeka, ale s podmínkou. „My prosazujeme, aby bylo součástí rozhodnutí i podmínka propojení regionální trati z Břeclavi na Tišnov a průjezd nejobydlenější částí města,“ řekl předseda komise výstavby a rozvoje městské části Brno-střed Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Hrozí rozpad koalice?
V koaliční smlouvě mají politici zanesenou větu o tom, že budou podporovat nádraží, které má podporu veřejnosti.
„Pokud se nedomluvíme, může nastat to, že se bude koalice rozpadat, protože bude porušena koaliční smlouva a na té interpretaci výzkumu skutečně trváme, proto jsme ho zadávali,“ řekl Hollan. Nechat rozpadnout koalici půl roku před volbami se primátorovi Brna nechce. „Přijde mi to zcestné, protože jsme toho hodně dokázali,“ dodal Vokřál. V koalici se rozhodne na radě v úterý. O poslední hlasování ale nepůjde. Brněnští zastupitelé budou rozhodovat o poloze nádraží v úterý 27. února.
Pro variantu řeka je kraj i ministr dopravy
Jihomoravský kraj v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece, pro stejnou variantu se tento týden vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Brno se teprve vyjádří. Rozhodnutí kraje a města je ale pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze nového nádraží rozhodne.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží. Po jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) minulý týden řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat.
Varianta odsunu nádraží k řece má podle studie SŽDC přednosti ve větší připravenosti a možnosti dřívější stavby, a tedy aspoň částečném využití evropských peněz. Nevýhody jsou v riziku nedostavění městské dopravní infrastruktury. Ze studie také vyplývá, že k nádraží bude z větší části města dále a pojede k němu méně linek MHD. Výhodou Petrova je zachování přestupních vazeb MHD a nižší náklady na stavbu i provoz městské infrastruktury. Nevýhodou je nepřipravenost a nejistota při přípravě a také omezení železničního provozu při přestavbě nádraží za provozu.
Výsledky svého vlastního průzkumu minulý týden představil také Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Podle něj skoro sedmdesát osm procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo pod Petrovem, tedy blízko současné polohy.
