Krajské volby v roce 2020 vyhrálo v Ústeckém kraji ANO s bezmála 26 procenty hlasů. V 55členném zastupitelstvu tak obsadilo 17 míst a následně se stalo nejsilnější stranou nové krajské koalice. Na spolupráci se dohodlo s druhou ODS a se sedmými Spojenci pro kraj. V opozici skončili STAN, Piráti, SPD, KSČM a koalice Lepší sever. Hejtmanem se stal volební lídr ANO Jan Schiller.
Rada Ústeckého kraje měla v končícím období těsnou většinu
Do zastupitelstva Ústeckého kraje se po volbách v roce 2020 dostalo osm subjektů. Zvítězilo ANO a následovala uskupení v tomto pořadí – ODS, Starostové a nezávislí, Piráti, SPD, KSČM a Spojenci pro kraj (koalice JsmePRO!, Strana zelených, TOP 09, SNK-ED, LES). Jako poslední překročila pětiprocentní hranici koalice Lepší sever (UFO a ProMOST). Volební účast v Ústeckém kraji dosáhla 31,3 procenta.
Hned po vyhlášení výsledků voleb začalo vítězné ANO jednat s druhou ODS a třetím STAN. Paralelně mělo vyjednávat i s koalicí Spojenci pro kraj. Následně se ale politici ANO, ODS a STAN domluvili, že budou o vládnoucí koalici jednat pouze spolu. Lídr ANO Jan Schiller obvinil STAN, že začal vyjednávat i s Piráty. ANO a ODS poté rozhovory se Starosty ukončily. Nabídku na spolupráci dostali naopak Spojenci, kteří ji přijali.
Dohodnutou koalici se ještě pokusili nabourat Piráti s návrhem bloku liberálních stran a koalic, které by v radě tvořily protiváhu nejsilnějšímu hnutí ANO. Do rady by tak přibyli jak Piráti, tak dříve odmítnutí Starostové. Návrh Pirátů ale strany budoucí koalice odmítly. Neúspěchem skončil i návrh Lepšího severu na vytvoření bloku, který by z rady vyšachoval ANO. Nakonec tedy vznikla koalice ANO, ODS a Spojenců pro kraj s těsnou většinou 29 míst v 55členném zastupitelstvu. V půlce listopadu byl hejtmanem zvolen lídr kandidátky hnutí ANO Jan Schiller.
Už 22. března následujícího roku čelil Schiller návrhu opozičních zastupitelů na odvolání. Hlasování vyvolal za podpory opozičních stran zastupitel za Lepší sever Jan Paparega. Svůj návrh zakládal mimo jiné na kauze tehdejší poradkyně hejtmana a místopředsedkyně krajské buňky ANO Vladislavy Marschallové. Ta na obě funkce rezignovala.
Marschallová se ani ne dva měsíce po volbách stala zaměstnankyní akciové společnosti Krajská zdravotní a. s. provozující nemocnice v kraji. Zaměstnal ji generální ředitel organizace Aleš Chodacki. Podle tehdejšího předsedy představenstva Krajské zdravotní Jindřicha Zetka se tak mělo stát za zády představenstva firmy. Podle něho Marschallová nevykonávala práci vyplývající z uzavřených smluv.
Představenstvo Krajské zdravotní v čele se Zetkem odvolalo ředitele Chodackého. Rada města hned potom odvolala samotného Zetka a ten následně podal na Marschallovou i Chodackého trestní oznámení. Policie pak obvinila bývalého ředitele z porušení povinností při správě cizího majetku. Marschallová čelila obvinění z podvodu, plat měla pobírat za práci, kterou neměla nikdy vykonat a tím měla společnosti způsobit škodu. Neoprávněně podle obvinění získala 300 tisíc korun. Marschallovou nakonec soud osvobodil. Chodackého trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno.
Kromě této kauzy kritizoval Paparega hejtmana za problémy při očkování a za údajně neoprávněné schválení odměny řediteli Krajské zdravotní Aleši Chodackému. Schiller ale pokus o odvolání ustál. Podrželi ho politici vládnoucí koalice a opoziční SPD se zdržela. V pozici hejtmana Schiller setrval až do konce volebního období.
Na své funkce radního a zastupitele Ústeckého kraje však 9. září rezignoval bývalý primátor Chomutova Marek Hrabáč (zvolen za ANO). Rada Ústeckého kraje navrhla koncem srpna jeho odvolání. Policie totiž stíhá Hrabáče v kauze machinací s veřejnými zakázkami. Je ve vazbě a v případě prokázání viny mu hrozí až 12 let vězení. Po obvinění vyloučilo Hrabáče ANO z hnutí a vyškrtlo ho také z prvního místa kandidátky pro nadcházející krajské volby.