Praha - Jak by mohla vypadat Praha ve 21. století, napoví výstava na Staroměstské radnici, na které své plány a vize prezentuje Institut rozvoje a plánování hlavního města Prahy. Ulice 21. století by podle architektů měla nabízet více místa pro pěší, ale také více zeleně. Prostor by měl být i pro předzahrádky kaváren i restaurací, které oživují mnohé evropské metropole, v Praze ale chybí.
Oživení ulic pomohou i zdánlivé maličkosti, jako třeba omezení dlouhých zábradlí, nebo nezvýšený tramvajový pás, díky němuž chodci vnímají celou ulici jako celek. „Vše je v jedné úrovni a ulice může být plná pěších,“ vysvětlil architekt Marek Kundrata. V ulicích by také mělo ubýt různých sloupů a osvětlení, stejně jako tramvajové troleje se přesunou na takzvané převěsy.
Dlouhodobější koncepci vyžaduje také vysazování další zeleně, zasadit strom v ulicích v centru Prahy, kde je země plná vedení inženýrských sítí, je totiž často téměř nemožné. Místa pro stromy by přitom měla vznikat nejen při rekonstrukcích jednotlivých ulic, ale také třeba na parkovištích, která nutně nemusí být jen obrovské prázdné plochy. Změny čekají i pražské parky, které by měl časem zaplnit kvalitnější mobiliář, ať už jde o lavičky, osvětlení, nebo třeba dětská hřiště.
Praha, jako každé jiné město, ale nesmí zapomínat ani na dopravu. „Prioritou je dokončit metro D a zajistit efektivní spojení na letiště,“ myslí si architekt Jaromír Hainc. Kromě dostavby metra by podle něj pražské dopravě pomohlo i posílení městských vlaků. Zásadní jsou pak pro Prahu mosty, každé další přemostění totiž umožní Pražanům využívat alternativní trasy. „Ideálně by Praha potřebovala mostů pět, pomohly by ale i tři nové mosty tak, aby se dotvořila síť a lidé si mohli vybrat, kterou cestou pojedou,“ uvedl Hainc.
Praha ale roste i do výšky. „Problém je, že Praha nemá pro stavbu výškových budov žádná pravidla,“ upozornil architekt Pavel Hnilička. Právě proti tomu bojuje nový plán metropole, který architekti představili v letošním roce. „Nyní plán nebude pracovat jen v plochách, ale i s třetím rozměrem, tedy s výškou,“ vysvětlil Hnilička. Zároveň upozornil, že i u výškových budov je třeba pracovat s parterem a tvořit tak kvalitní veřejný prostor v přízemí těchto budov.
„V následujících desetiletích hlavně poroste počet obyvatel Prahy,“ upozornil Kundrata, podle něhož se musíme zároveň připravit na pestřejší národnostní složení Pražanů. Největší proměnou pak projdou nefunkční nádraží a průmyslové budovy, v nichž by měly vzniknout funkční čtvrti s vlastní infrastrukturou.
Výstava Praha: plánování a rozvoj metropole ve 21. století představuje hlavní koncepční dokumenty z dílny IPR Praha. Mezi zásadní dokumenty strategického a územního plánování se kterými se můžete na výstavě seznámit patří Duch plánu - 10 tezí pro Metropolitní plán, Koncept odůvodnění Metropolitního plánu a Strategický rámec spolu s dokumenty, které se zaměřují na rozvoj veřejných prostranství – Manuál tvorby veřejných prostranství, návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy a Koncepci pražských břehů.
