V Ústí nad Labem vrcholí oprava historické parní vodárny na střekovském nádraží. Nadšenci, kteří památku zprovozňují, by chtěli, aby se stala zárodkem větší expozice. Kromě železniční dopravy by připomínala také éru ústeckých tramvají, která skončila v roce 1970. Rozhodující bude postup Českých drah, kterým patří příslušné pozemky, a města, které by je mohlo převzít.
Historické parní vodárny se v Česku dochovaly pouze dvě. Na té střekovské pokročila rekonstrukce a objevují se již úvahy o jejím možném využití. Lidé ze spolku Zubrnické museální železnice, která památku ze 70. let 19. století opravuje, by chtěli u vodárny postavit malé depo pro své historické motoráky. Současně by mohlo fungovat i jako technické muzeum.
Kromě historie železnic by se v něm návštěvníci dozvěděli i o historii ústeckých tramvají. „Ústí nad Labem nemá žádnou výraznou připomínku tramvajové dopravy,“ podotkl historik Martin Krsek. Exponátem by se mohl stát i poslední dochovaný ústecký tramvajový vůz, který ve vozovně dopravního podniku čeká na opravu.
Tramvaje začaly v Ústí nad Labem jezdit v roce 1899 a vydržely 71 let. Tratě vedly i do sousedních obcí, postupně dosáhly z ústeckého centra do Neštěmic, Vaňova, Trmic, Chabařovic a dokonce i do Telnice. Jedna z konečných stanic byla i u střekovského nádraží.
Zprvu ve městě jezdily tramvaje rakouské výroby, již za první republiky ale město začalo odebírat vozy od Ringhoffera. Posledním dodaným typem byly Tatry T2, ke kterým patří i jediná dochovaná tramvaj.
Tramvaje začaly z Ústí pozvolna mizet již v 50. letech, kdy začala likvidace některých tratí. Konečné rozhodnutí zbavit se tramvajového provozu ve prospěch autobusů bylo dílem 60. let s termínem ukončení provozu k červnu 1970. Autobusy potom městu kralovaly dalších osmnáct let, než se do ústeckých ulic opět rozjela drážní vozidla, tentokrát však šlo o trolejbusy.
V Ústí nad Labem se stala i nejtragičtější tramvajová nehoda v československé historii, ke které došlo v roce 1947. Při havárii nebrzdící tramvaje a její kolizi s protijedoucím vlakem zahynulo 30 lidí.
Pro muzeum by však byly potřeba pozemky u střekovského nádraží, které patří Českým drahám. Zatím je dráhy využívají ke skladování stavebního materiálu. „Na rozdíl od ostatních brownfieldů ve městě nemá toto území žádnou ekologickou zátěž,“ upozornil však architekt Jiří Němeček.
Mluvčí ČD Radka Pistoriusová uvedla, že dopravce osloví město a pozemky mu nabídne. „Pokud nebude mít zájem, bude na řadě výběrové řízení,“ uvedla.
