Ostrava - Krajský soud v Ostravě potrestal v řízení proti uprchlému mezinárodně hledaného Ranko Rosandiče z Černé Hory za loupež a omezování osobní svobody 8,5 roku vězení. Vrátil se tak k patnáct let starému případu kopřivnického gagu, jehož členové v převlečení za zásahovou jednotku a ozbrojení samopaly přepadli v noci na silnici mezi Olomoucí a Příborem osádky dvou luxusních aut. K smrti vyděšené oběti drželi hodiny v zajetí, spoutané a s kuklami na hlavách, dokud jejich auta nepřevezli do ciziny.
Soudy poslaly dva Rosandičovy komplice a krajany do vězení v letech 2007 a 2008. Milivoje Rosandiče, který se asi rok vyhýbal nástupu do vězení, na osm let. Jeho bratrance Marjana Markoviče, který byl původně zproštěný obžaloby pro nedostatek důkazů, na osm a půl roku. Jejich český pomocník Ladislav Belica, který převezl jedno z uloupených aut do Dubrovníku, vyvázl s podmínkou. Ranko Rosandič, kterého hledá policie pěti států pro různé zločiny, spravedlnosti uniká.
Rosandičův spis se ztratil v Černé Hoře
Česká justice původně požádala, aby si případ převzala domovská země. „Ministerstvo spravedlnosti nám ale před časem oznámilo, že kopie soudního spisu se v Černé Hoře ztratila. Proto jsme žádost stáhli a nařídili hlavní líčení v Ostravě,“ vysvětlovala soudkyně Lenka Čechová. Obhájce uprchlého obžalovaného Miloslav Kijas zdůraznil, že s klientem není ve styku a neví, kde žije. Dodal, že v případě, že bude zadržen a vydán, může požádat o opakování soudního procesu.
Obětí skupiny byl na jaře 2000 i pár profesionálních tanečníků, který se vracel v Renaultu Laguna z taneční přehlídky ze zahraničí do Ostravy. K ránu měli u Hranic na Moravě defekt. Lupiči jim nastražili na cestu ocelového ježka, který protrhl pneumatiku. „Když jsem vystoupil z vozu, vyřítilo se na nás auto, vyskákali z něho muži v kombinézách. Měli samopaly a křičeli, že jsou od policie, ať řekneme, kde máme ty drogy,“ vzpomínal u prvního soudního procesu Jaroslav Kuneš. Lupiči jim nasadili pouta, kukly na hlavy a odvezli je do opuštěného stavení, ve kterém je drželi osm hodin. „Pochopili jsme, že si nás nechali jako pojistku, dokud auto neodvezou do ciziny,“ líčil.
Případ komplikoval nedostatek důkazů
Když transport proběhl, odvezli dvojici v kufru auta do Bělského lesa v Ostravě. Předtím je okradli o všechny cennosti. „Než nás pustili, museli jsme si kleknout, dívat se do země a dvě minuty se nehýbat. Hrozili, že nás zastřelí, když půjdeme na policii,“ popisoval Kuneš. O dva dny později lupiči podobným způsobem přepadli pražského podnikatele v Audi A4. Když měl řidič uloupeného auta problémy s celníky, přepadený musel diktovat sekretářce souhlas, že auto může být vyvezeno za hranice.
Policisté našli při domovních prohlídkách u podezřelých mnoho zbraní. Mimo jiné samopaly německé i chorvatské výroby, ruční granáty, pistole, náboje. Soudy narážely od začátku na nedostatek důkazů. Podezřelí muži z Balkánu nevypovídali, oběti nedokázaly obžalované identifikovat, protože nejprve měli na hlavách kukly lupiči, potom zase oni.
