Kunštát – Výroba ve slavné keramické dílně v Kunštátě na Blanensku už rok a půl stojí a nový provozovatel je v nedohlednu. Po smrti majitele dílny nemá kdo v tradici pokračovat. Zájemce o obnovení výroby keramiky pod tradiční značkou KK se sice přihlásil, od investice ale nakonec upustil. Vdova po majiteli teď dílnu, galerii i ochranou známku nabídla k prodeji.
Už téměř rok a půl jsou vypalovací pece v kunštátské keramické dílně vychladlé. Po sto třiceti letech tradice tamní hrnčíři v červenci 2010 přerušili práci, dva měsíce po náhlé smrti známého keramika a majitele ochranné známky Luboše Sedláka. Zájemce o výrobu pod tradiční značkou KK, který chtěl převzít i galerii Moravia Art, se sice přihlásil, jednání ale vázla na zdlouhavém dědickém řízení a investice nakonec nevyšla.
Teď je Kunštátská keramika znovu na prodej – za šest milionů se vším všudy. Vdova po keramikovi Luboši Sedlákovi hledá pokračovatele slavné tradice. Prodává proto celý komplex, včetně dílny, galerie i s ochranné známky. Kupce ale zatím nenašla.
Čím je Kunštátská keramika jedinečná?
„Je to takzvaná kamenina. František Brablec začal keramiku pálit na více než tisíc stupňů Celsia. Díky tomu je velmi odolná a vhodná pro použití také v kuchyni,“ vysvětlil keramik Milan Růžička. „Srovnávat Kunštátskou keramiku s obyčejnou je jako srovnávat obyčejné železo s ocelí. Je pevná, ale přitom křehká,“ dodal s úsměvem. Důraz řemeslník kladl na klasickou ruční práci na hrnčířském kruhu. Keramika má díky tomu specifický, obtížně napodobitelný vzhled a rozmanité tvary.
Výrobní tajemství keramik Sedlák neprozradil
Luboš Sedlák stál v čele keramičky od osmdesátých let, kdy ji převzal po známém designérovi Jiřím Kemrovi. Sedlákovou specialitou byly například hrnečky s režným proužkem vyrobené rovněž technikou přepalování. Všechny tyto hrnečky mají bílou glazuru, ze které vystupuje hliněný proužek.
Když v dubnu 2010 keramik zemřel, odešel, aniž by si vychoval nástupce. „Mnohé výrobní postupy bohužel ovládal jen on. Bude těžké na ně navázat. Kdyby výroba tradiční keramiky v Kunštátě skončila, byla by to pro město obrovská ztráta,“ podotkl před časem kastelán kunštátského zámku a znalec místní historie Radim Štěpán. Jeho obavy se bohužel naplnily.
Osm století hrnčířské tradice
Výroba proslulé Kunštátské keramiky se rozběhla v roce 1882 v dílně Františka Brablece. Kořeny tohoto řemesla v Kunštátě však sahají mnohem hlouběji. „Jeho počátky souvisejí přímo se vznikem města. Můžeme je tedy datovat už do 13. století,“ řekl kastelán Štěpán. Vznik hrnčířského řemesla umožnily příznivé přírodní podmínky.
„V okolí Kunštátu jsou bohatá ložiska jílu. Dříve v některých místech vystupovala až na povrch. Místní zemědělci ho začali zpracovávat, hrnčířstvím se bavili hlavně v zimě,“ doplnil Štěpán. Hrnčířský cech v Kunštátě vznikl na přelomu 18. a 19. století. Kromě řemeslnické dílny v Kunštátě donedávna působil také závod Keramika Kunštát, jehož výrobky byly spíše užitkové než umělecké.
- 146011 » Výroba Kunštátské keramiky stojí kvůli nejasnostem s dědictvím
Hrnčířský jarmark v Kunštátě
Kunštát žije svojí keramickou tradicí. A to zejména třetí týden v září, kdy se ve městě od roku 1993 každoročně koná Hrnčířský jarmark. Poprvé se na něm představilo 20 prodejců keramiky a jiného řemeslného zboží z nejbližšího okolí. O rok později se jednodenní jarmark protáhl na dva dny a přivítal už 45 prodejců. V současnosti se jarmark koná vždy od pátku do neděle, každý rok ho navštíví na 15 000 návštěvníků. Zájem řemeslníků z celé republiky o účast na jarmarku je tak velký, že z kapacitních důvodů město nemůže umožnit všem zájemcům představit své výrobky.
