Praha – Jedna třída Gymnázia U Libeňského zámku používá počítačové tablety jako nedílnou součást výuky. To se totiž přihlásilo do programu Škola dotykem. Učitel při výuce ani nemusí procházet lavicemi a přes ramena studentů nahlížet do sešitů. Výsledky jejich veškeré práce vidí na svém tabletu a taky na speciální tabuli. Ředitel gymnázia František Kosina nicméně dodal, že studenti při takové výuce musí respektovat určitá pravidla.
„Myslím, že jedním z problémů dnešní doby je možná velké množství informací. A proto je tady i role učitele, aby žáka nějakým způsobem usměrňoval,“ dodal ředitel Gymnázia u Libeňského zámku František Kosina. Studenti si novou formu výuky pochvalují – je prý takhle zajímavější. Na druhou stranu ale cítí, že jejich kolegové z ostatních tříd, kde tablety při výuce nepoužívají, jim trochu závidí.
100 let budovy gymnázia
Gymnázium U Libeňského zámku si právě letos připomíná sté výročí výstavby své budovy. Škola jako instituce byla založena už v roce 1909, ale teprve v září roku 1914, pět let po oficiálním založení školy, se přestěhovalo do nově postavené reprezentativní budovy v sousedství libeňského zámku, kde sídlí dodnes.
Profesor gymnázia Robin Eliášek doplnil, že budovu navrhl architekt Karel Pecánek. „V archivech jsou dochovány plány budovy z roku 1913. Výsledná podoba budovy se od návrhu liší jen minimálně – výjimkou je střecha navržená na místě, kde teď je jenom terasa,“ dodal Robin Eliášek.
Gymnázium v proměnách desetiletí
Na svá studentská léta na libeňském gymnáziu zavzpomínala Věra Pávková. V paměti jí utkvěl ředitel školy Šimon, který dělal tzv. „klandrgymnastiku“. Studenti museli v létě i v zimě při hodinách tělocviku běhat ven a u zábradlí vedle školy tuto disciplínu provozovat. „Do dneška si pamatuju na profesorku Papírníkovou, kterou jsme měli na češtinu - a já literaturu a poezii zbožňuju - a právě ona nás do toho uvedla,“ doplnila bývalá absolventka gymnázia Věra Pávková.
Libeňské gymnázium za dobu své existence několikrát měnilo název a zaměření. Z gymnázia se stala postupně jedenáctiletka, dvanáctiletka, střední všeobecně vzdělávací škola a posléze – od roku 1968 - opět gymnázium, svou koncepcí však značně odlišné od někdejšího tzv. gymnázia reálného. Dnes škola nabízí studentům klasický čtyřletý program. „Škola se nepřihlásila do víceletých programů gymnázií a snaží si udržet tradiční hodnoty,“ uvedl ředitel František Kosina.
Gymnázium a cizinci
V posledních letech se na libeňském gymnáziu navíc zaměřují na integraci cizinců. Ze 400 současných studentů je třicet právě z jiných zemí. „Oni mají obrovskou sílu a schopnost se učit a myslím si, že se snaží dohnat možná i ty české studenty. A často dosahují i lepších výsledků,“ říká profesorka Radka Balounová. Na třídních schůzkách v libeňském gymnáziu jsou tak samozřejmostí tlumočníci. A aktivitou navíc je nejen speciální doučování českého jazyka, ale taky charitativní činnost. Radka Balounová říká, že studenti mají vždy možnost se setkat se zástupcem charitativní organizace, s odborníkem, který je schopen třeba fyzický handicap vysvětlit z pozice lékaře. „Pro studenty je asi nejzajímavější setkání s osobností, s nějakým patronem organizace. To, že si studenti uvědomí, že nějaká významná osobnost, která současně se svým profesním životem je schopna se věnovat ještě charitativní činnosti, je dobrý vzor pro dospívající mládež,“ uzavírá Radka Balounová.
Libeňské gymnázium je, ač sídlí v historické budově, progresivní školou. Nedávno se tu podařilo zbudovat venkovní hřiště, zatímco bývalý byt školníka na své nové využití ještě čeká.
