Vimperk – Vedení šumavského parku se chystá kácet stromy napadené kůrovcem v nejpřísněji chráněném území přírody na Smrčině. Tam se nyní líhnou kuřata kriticky ohrožených tetřevů, kteří zde mají jedno z posledních útočišť v Česku. Ředitel parku Jan Stráský to dnes zdůvodnil tím, že kácení je na základě česko-rakouské smlouvy o ochraně lesa proti kůrovci. Do kůrovcového problému se dnes vložil i prezident Václav Klaus s vyjádřením, že není nakloněn vzniku speciálního zákona pouze o Národním parku Šumava. Dává přednost spíš obecným zákonům, které by se v principu týkaly všech podobných parků a ochranných zón. Zítra se vypraví na Šumavu osobně.
Představitelé kraje chtějí Klausovi předat vlastní návrh zákona o šumavském parku. Minulý týden ho schválili krajští zastupitelé. Aby zákon platil, musí ho schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident. „Mám pocit, že zákonů máme až moc, nejsem přívržencem toho, aby se dělaly speciální zákony o konkrétních věcech. Myslím, že mají být zákony obecné, které by se měly v principu týkat všech podobných parků a ochranných zón, nikoliv specifické pro jedny hory,“ konstatoval prezident. Ačkoliv považuje za tragickou chybu, že situace s kůrovcovou kalamitou se nechala na Šumavě dojít tak daleko, nemyslí si, že zákon by přímo obsahoval konkrétní řešení, jak s kůrovcem bojovat.
Podle materiálu by měla o šumavské lesy a jejich revitalizaci pečovat nová obecně prospěšná společnost. V jejím vedení má být po jednom zástupci parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a šumavských obcí. Návrh také počítá s tím, že se do sedmi velkých a několika menších celků scelí první zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit. V prvních zónách bude platit režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Zatímco krajští zastupitelé návrh zákona schválili jednohlasně napříč politickým spektrem, ekologové z Hnutí Duha materiál okamžitě zavrhli.
Stráský chce kácet u tetřevů
Česko-rakouská pracovní skupina podle něj v pátek prošla Smrčinu a ve středu rozhodne o dalším postupu. „Na území Smrčiny je vyznačeno 450 stromů, které jsou napadené kůrovcem,“ řekl Stráský. Stromy podle něj stojí v pásmu určeném k ochraně rakouských lesů. „Skupina hledá řešení, jak se domluvit na postupu, který by zajišťoval splnění dodatku mezistátní smlouvy,“ uvedl Stráský.
Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA podle Jaromíra Bláhy v neděli varovaly ředitele parku, že ohrožování tetřevů a případné kácení by bylo nelegální. Prales na Smrčině totiž patří mezi nejvzácnější místa na Šumavě. Žije zde hlavní populace tetřeva hlušce, který je státem klasifikován jako kriticky ohrožený vyhubením, sdělil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Kuřata tetřevů se na Šumavě líhnou kolem 15. června v hnízdech, jež bývají schována na zemi mezi stromy.
Tetřeva chrání české zákony
Kácení v místech, kde se vyskytují tetřevi, by bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a se dvěma evropskými směrnicemi. Aby zde mohl kdokoli kácet, musí dostat speciální výjimku, která mu umožní nedodržovat zákon. Správa parku ji však prozatím nemá, uvedl Bláha. Prales na Smrčině leží v místech, na která se vztahuje kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ale dohoda výslovně říká, že v první zóně se napadené smrky nebudou kácet, nýbrž vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu.
České zákony jsou podle ekologů dohodě nadřízené – národním zákonům jsou nadřízené pouze ty smlouvy, které ratifikovala Poslanecká sněmovna. Tudíž dohoda nic nemění na povinnosti získat speciální výjimku z pravidel, která chrání vzácné tetřevy i unikátní prales. Ekologické organizace upozornily, že pokus o pokácení stovek stromů právě na Smrčině může souviset s developerskými projekty na výstavbu sjezdovek.
