Nový Jičín - U soudu v Novém Jičíně pokračuje soud s obžalovanými v případu tragické havárie ve Studénce z roku 2008. Tématem bylo nulové omezení dopravy při rekonstrukci mostu a jeho zasouvání nad tratí, což zásadním způsobem ovlivnilo následky srážky rychlíku se zříceným mostem. Zemřelo 8 lidí, téměř sto cestujících utrpělo zranění. Podle dnešního svědka Adama Svojanovského nebyly z pohledu Českých drah výluky nutné. Zároveň prohlásil, že kdyby si je firma objednala a zaplatila, tak by byly.
Studénka: Kdyby si firma zaplatila výluky, tak by byly, řekl expert ČD
Inženýr železniční dopravy pro výstavbu a výlukovou činnost Českých drah Adam Svojanovský dnes vypověděl, že použitá technologie stavby mostu výluky nevyžadovala. „Nezasahovalo se do průjezdového profilu. Dráhy nemohou zpožďovat vlaky v místě, kdy stavba nemá vliv na provoz,“ vysvětloval Svojanovský, proč nebyly při rekonstrukci mostu nařízeny výluky. Zároveň prohlásil, že výluky jsou především otázkou peněz. „Hodina výluky tehdy stála 40 tisíc korun. Pokud by firma o ně požádala, tak by byly,“ řekl.
Firma měla v plánu 40 hodin výluk
Z přechozích výpovědí svědků vyplývá, že hlavní dodavatel stavby ODS-Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia) s výlukami počítal. Potvrdil to i další dnešní svědek Boris Motloch, který se za ODS-Dopravní stavby Ostrava podílel na přípravě stavby. „Původně se plánovalo asi 40 hodin výluk. Byly na to v rozpočtu vyčleněny čtyři miliony korun,“ uvedl Motloch. „O výluky ale nakonec nikdo nepožádal. Pravděpodobně proto, že stavba nezasahovala do průjezdového profilu,“ tvrdil svědek.
Omezení dopravy bylo také původně v požadavcích investora rekonstrukce silničního mostu - Moravskoslezského kraje. Správa silnic Moravskoslezského kraje se během přípravy výběrového řízení s poždavkem na výluky písemně obrátila na České dráhy. Firma ODS ale nakonec nezahrnula tyto náklady do celkové cenové nabídky, se kterou vyhrála díky nejnižší ceně tendr na stavbu. Bývalá pracovnice Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Zuzana Miklasová, která se podílela na přípravě investice a měla dohlížet na stavbu, u soudu v roce 2011 připustila, že zájem byl, aby cena byla co nejnižší. „Výluky by musel zaplatit dodavatel a promítlo by se to do konečné ceny,“ řekla tehdy před soudem.
Kdo všechno podcenil bezpečnost?
Obhájci obžalovaných poukazují na to, že spoluviníkem neštěstí jsou podle nich i zástupci institucí zodpovědní za to, že manipulace s mostem probíhala nad mezinárodním železničním koridorem bez jakéhokoliv omezení dopravy. Ukazují na Moravskoslezský kraj, České dráhy či Správu železniční dopravní cesty. „České dráhy i Správa železniční dopravní cesty se zoufale brání odpovědnosti za to, že netrvali na výlukách, tak jako to dělali běžně u jiných staveb,“ konstatoval dnes zmocněnec firmy Bögl & Krýsl Radek Ondruš, který žádá důkladné objasnění otázky výluk. Zdůrazňuje, že pokud by byla snížena rychlost vlaků na 50 kilometrů v hodině, souprava by se zastavila 300 metrů před troskami mostu.
Vlak ale jel rychlostí 134 kilometrů v hodině. Duchapřítomný strojvůdce zachránil mnoho životů, když se mu pomocí rychlobrzdy podařilo těsně před nárazem do železobetonového mostu rychlost snížit na 90 kilometrů v hodině. I tak byly následky katastofální.
K výlukám se už vyjádřilo několik znalců. Například znalkyně Miloslava Pošvářová uvedla, že nulové omezení dopravy ji velmi překvapilo. „Zasouvání rekonstruovaného mostu je velmi vysoké riziko. Pokud byla výluka drahá, mohlo být nařízeno omezení rychlosti vlaků, nebo tam mohly být bezpečnostní hlídky,“ uvedla.
Ze zavinění zřícení mostu se zodpovídá celkem deset lidí - tři z firmy ODS-Dopravní stavby Ostrava, pět lidí ze společnosti Bögl & Krýsl, která měla na starosti zasouvání mostu, úředník krajské správy silnic, jenž měl na stavbu dohlížet, a jeden živnostník. Už osmé kolo procesu, který začal v červnu 2011, je tentokrát nařízeno do pátku. Soudce bude vyslýchat další svědky.