Jeseník nad Odrou stále nechrání protipovodňová zábrana. Už před devíti lety se přitom stal symbolem tehdejších bleskových povodní. „Opatření se zatím nedočkala ani tamní říčka Luha, ani okolní pole,“ poznamenala redaktorka České televize Markéta Radová, podle níž ani potřebná opatření nebylo kde udělat. Stát totiž před pár lety velkou část své půdy v obci levně rozprodal.
Stát rozprodal klíčové pozemky. A v Jeseníku nad Odrou jsou bez protipovodňových opatření
Protipovodňová opatření (zdroj: ČT24)
Na konci června 2009 se z velké části Novojičínska během pár desítek minut stala apokalyptická krajina. V Jeseníku nad Odrou povodně vzaly čtyři životy. Na některých místech tehdy za dvě hodiny napršelo 80 milimetrů srážek.
Pokud by se dnes vyskytly povodně v podobném rozsahu, byly by škody podle Markéty Radové téměř stejné. „Komplexní pozemkové úpravy, které stát zahájil v roce 2014, měly krajinu změnit tak, aby při přívalových deštích byla bezpečná pro lidi,“ dodala.
„Je to obrovské zklamání a je to diletantství v přímém přenosu, protože stát prakticky neudělal vůbec nic,“ sdělil zastupitel Jeseníku nad Odrou Miroslav Jurčák (bez politické příslušnosti).
Stát nevlastní klíčová území
Podle zjištění České televize ale stát ani neměl kde potřebné meze, remízy nebo třeba tůně vytvořit. V roce 2012 totiž přes žádost obce o blokaci pozemků rozprodal více než 100 hektarů půdy. Ve výsledku tak bude stavět hlavně přístupové cesty pro vlastníky polí, což ze zákona musí.
„Ve výsledku obec s tím nemůže nic dělat, má tady navržené cesty zhruba za 60 milionů, ale na protierozní opatření je 400 tisíc korun,“ doplnil Petr Stupárek, člen spolku Divous, nezávislý zastupitel města Odry.
Těch opatření je málo a není možné spoléhat jenom na nějakou dobrovolnost těch zemědělců.
Podle mluvčí Státního pozemkového úřadu Moniky Machtové jsou navrhovaná protipovodňová, protierozní opatření dostatečná. Jde například o předpokládaný protipovodňový poldr. „Ten má stát na soukromém poli, jehož majitel se ale podle dostupných informací proti záměru odvolal. Další agrotechnická opatření, jako změna způsobu orby – ta ale nejsou právně vymahatelná,“ doplnila Markéta Radová.
Návrh pozemkových úprav, který zpracovala firma Ekotoxa, už schválili zastupitelé Jeseníku nad Odrou. „To, co se podařilo nějakým způsobem odsouhlasit, beru jako kompromis, kterého jsme byli schopni docílit a udělat,“ řekl starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček (bez politické příslušnosti).
Úpravy ještě čekají i říčku, která protéká Jeseníkem. Přestože má Povodí Odry projektovou dokumentaci od roku 2016, zatím stavět nezačalo. Někteří vlastníci totiž odmítají prodat své pozemky.
Staly se vesnicí roku
I přesto, že se v roce 2009 Jeseníkem prohnala ničivá a smrt přinášející povodeň, obec o několik let později zvítězila v celostátním kole soutěže Vesnice roku. A podle starosty pomohly i zkušenosti, které lidé při katastrofě získali. Každá tragédie má podle Machýčka dvě strany.
„Jsou jednak děsivá traumata. Na druhou stranu se už v prvních dnech po opadnutí vody ukázala solidarita a ochota pomáhat. A to zůstalo. Lidé se více zapojují do společenského života. Více si váží vybudovaných hodnot, chtějí aktivně žít,“ míní starosta.
Povodně, které v roce 2009 připravily o život v celé zemi 15 lidí, vypukly na severu Moravy a postupně ve větší či menší míře postihly i další regiony – Olomoucký, Jihočeský a Zlínský kraj, Vysočinu, Ústecký a Liberecký kraj. Voda napáchala jen v Moravskoslezském kraji škodu přesahující 3,1 miliardy korun, ve všech postižených oblastech pak způsobila škodu zhruba 8,57 miliardy korun.