Jezero Milada poblíž Ústí nad Labem je český unikát, který láká desítky tisíc turistů. Přesto starostové nevědí, co s ním bude – historicky první zatopený hnědouhelný důl je totiž sice hotový, ale nemá žádné zázemí. Proto tam zatím nemůžou vzniknout třeba kempy. A peníze chybí i na další rekultivace. Dohromady schází 5 miliard, které starostové chtějí po vládě.
Z hnědouhelného dolu vznikalo jezero Milada 14 let. Ale teprve poslední měsíce, kdy tam už smí lidé, ukazují, co je třeba ještě dodělat.
Problémem jsou například vlnolamy. Ty chrání uměle postavené břehy, aby se postupně nerozpadly. Jenže současně vlnolamy nedovolí lodím, aby přistávaly přímo u břehu – musí kotvit až dál od břehu u mola.
Dvě mola pro čluny záchranářů na jezeru už fungují. Další pro běžné lodě by ale stály asi 8 milionů.
U jezera chybí kanalizace
Na pozemcích okolo jezera taky nejsou žádné sítě – třeba kanalizace. V létě se tak i 10 tisíc lidí, kteří se k jezeru přišli koupt, během jednoho víkendu dělilo o pár mobilních záchodů.
Natáhnout sítě bude stát zhruba 80 milionů. Stát ale zaplatil jen vznik jezera, zbytek má být na městech v okolí. Jak ovšem říká primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová (zvolena za ANO), jejich město na to peníze nemá.
Bez kanalizace ale na břehu jezera nemůže být třeba kemp. Přitom právě pronájmem pozemků podnikatelům chtěla města vydělat na provoz jezera.
Primátoři Mostu a Ústí nad Labem jednali o penězích s předsedou vlády
Stát ze zákona platí jen vznik jezera jako takového. Primátoři proto jednali dopoledne s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Josef Kusebauch (SNK ED), který je starostou Chabařovic, říká, že by okolní města a obce jezero nejraději převzaly bezplatně. „Nemáme prostředky na to, abychom pozemky kupovali. Ale v tom je problém s evropskou legislativou, protože by to byla veřejná podpora, a to není přípustné.“
Hledají proto kompromisní variantu, aby mohli bezúplatně získat alespoň část pozemků, které se budou využívat veřejně a hlavně nekomerčně. „Pozemky, kde je evidentní, že bude probíhat komerční činnost, tak ty budeme muset my nebo prostřednictvím někoho koupit,“ dodal Kusebauch.
Patnáct miliard na rekultivaci severu Čech
Nejde ale jen o jedno jezero. Vláda slíbila v roce 2002 na rekultivace na severu Čech patnáct miliard. Během let se ale zvedla daň z přidané hodnoty z pěti na 21 procent.
„Z těch 15 miliard se 2,4 miliardy vrací zpátky do státního rozpočtu, prostřednictvím DPH,“ popisuje podstatu problému předsedkyně Krajské hospodářské komory Gabriela Nekolová.
Na řadu už připravených projektů tak nezbylo. Další 2,5 miliardy pak chtějí města právě na oživení rekultivovaných území. Vláda by o problému měla jednat ještě letos.
