Praha – Plánovaná stavba bytového domu v sousedství Anežského kláštera na Starém Městě pražském známá jako maršmeloun získala stavební povolení. Stavba ještě začít nemůže, běží lhůta pro odvolání. Proti šestipodlažní budově s výraznou fasádou a okny tvarovanými tak, aby připomínala obličeje, se stavějí některé spolky, které již uspořádaly protesty. Výhrady naopak nemají městští úředníci.
Staroměstský maršmeloun má stavební povolení, běží lhůta pro odvolání
Proti stavbě, která podle vyjádření architekta Zdeňka Fránka získala přezdívku maršmeloun kvůli špatnému vyjádření barev ve vizualizaci, se postavila řada spolků zabývajících se historickou architekturou, jako je Klub za starou Prahu nebo Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Přes jejich výhrady má nyní budova stavební povolení, proti kterému ale ještě je možné odvolat se. Kritici tvrdí, že je nevhodné postavit vysokou barevnou budovu s okny ve tvaru obličejů na pozemcích bezprostředně sousedících s klášterem ze 13. století. „Považujeme to za nebezpečné. Neradi bychom se dostali do pozice Drážďan, které byly v roce 2009 ze světového seznamu vyškrtnuty,“ varoval i předseda České komise UNESCO Petr Gazdík (STAN). Podzemní garáže navíc podle kritiků zasáhnou do hladiny podzemní vody. Stavba vadí i současnému vedení Národní galerie, která v Anežském klášteře sídlí, zamítavě se k ní vyjádřilo ministerstvo kultury i Národní památkový ústav.
Investor či pražští úředníci, kteří stavbu schválili, tvrdí, že chtějí centrum metropole obohatit o kvalitní architekturu. „Každá nová budova v historickém městě má problémy. To je normální,“ řekl již dříve jednatel společnosti Praga Progetti e Investimenti Francesco Augusto Razetto, který je investorem stavby. Firma podle něj vždy jednala v souladu se zákonem a získala dosud všechna potřebná povolení.
Projekt se ale v průběhu let měnil. Památkáři zamítli návrh na prosklenou budovu, která původně zvítězila v architektonické soutěži – v porotě přitom podle majitele pozemků Francesca Razetta zasedali tehdejší primátor a architekt Jan Kasl, děkan brněnské univerzity, ředitel památkářů (zřejmě tedy Jiří Musálek), ředitel Národní galerie, jímž byl tehdy Milan Knížák, starosta Prahy 1 a samotný Razetto.