Puklice (Jihlavsko) – To, čím jsou pro lidi třeba Karlovy Vary, Bohdaneč nebo Luhačovice, představuje vysočinská vesnička Studénky pro varhany. Místní restaurátor Dalibor Michek vrací především historické nástroje do původní podoby posledních 35 let. Před tím pracoval v ČST, pak hrál v orchestru na hoboj, ale nakonec jeho život naplno ovládl původní koníček – restaurování. Často má nejvíce práce s odstraňováním následků předchozích neodborných zásahů.
Oprava starých varhan je velmi zdlouhavá. Často je třeba pracovat s desítkami píšťal, vše proto trvá i několik let. Dalibor Michek přitom upozorňuje, že taková práce v sobě skrývá několik řemesel naráz: „Je nutno ovládat konzervátorské metody a práce, které v normální varhanařině nejsou nutné.“ Nedílnou součástí práce je také oprava skříně varhan – vždy je nutné nejprve prozkoumat její povrchovou úpravu a potom teprve restaurovat. „Druhotné povrchové úpravy se snímají až na vrstvu, která se restauruje. Někdy se zjistí již destruktivním průzkumem, že původní povrchová úprava prakticky zmizela,“ upozorňuje Petr Severa z Národního památkového ústavu.
Historické varhany, které do Studének přicházejí – například ty z Krásné Hory u Havlíčkova Brodu vyrobené v roce 1715 nebo z Kutné Hory z roku 1801 – jsou často ve špatném stavu i díky minulým zásahům. Kutnohorskému nástroji kdosi neodborným zásahem uřezal a zničil dřevěné píšťaly. Podle Dalibora Michka se to stává, když chtějí faráři ušetřit peníze a zvolí raději levnější neprofesionální práci než odbornou opravu. „Situace je zoufalá. Vidíme řadu nástrojů doslova evropského významu, které už nemají šanci být zachráněny,“ poukazuje restaurátor.
