Nový fotbalový stadion v Brně Za Lužánkami zřejmě nevyroste ani pod vedením nové koalice. Zatímco předchozí vedení města v čele s hnutím ANO slíbilo kdysi legendární sportoviště obnovit, to nové ho v koaliční smlouvě nezmiňuje ani jednou větou. Nevěří totiž, že se v brzké době podaří vyřešit majetkové spory, které lokalitu trápí už mnoho let.
Stadion Za Lužánkami poslalo nové vedení Brna k ledu. V koaliční smlouvě o něm není ani slovo
Místa, která dobrovolníci v roce 2015 pracně uklízeli a doufali, že se Za Lužánky opět vrátí fotbal, opět obrůstají plevelem. Nejde jen o samotný fotbalový stadion, ale o celou lokalitu, která se od 90. let prakticky nemůže rozvíjet. Jedním z hlavních důvodů jsou majetkové spory s podnikatelem Liborem Procházkou.
Zatímco hokejový stadion, atletickou halu nebo velodrom nová koalice ve smlouvě slibuje, o fotbalovém stadionu za Lužánkami ani lokalitě Ponava se politici v dokumentu vůbec nezmiňují. Nemají totiž jistotu, že se jim v dalších čtyřech letech podaří problém vyřešit. „Pokud půjdeme cestou soudních sporů, lze očekávat, že ty spory můžou být víceleté,“ řekla kandidátka na primátorku města Brna Markéta Vaňková (ODS).
Dohadování nikam nevedlo, koalice zvažuje soudní spor
Poslední čtyři roky s Liborem Procházkou jednal primátor Petr Vokřál (ANO). Fotbalový stadion Za Lužánkami voličům slíbil, ale bez výsledku. Nová koalice v dohadování pokračovat nechce. „Je mi z toho smutno, bez ohledu na to, jestli by se podařilo nebo nepodařilo tam realizovat fotbalový stadion, je to jedno z nejcennějších území v hodnotě jeden a půl miliardy,“ řekl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).
Na rozdíl od předchozího vedení města nová koalice slibovat nic nebude, ale pod stůl záležitost nehodí. Zvažuje soudní spor. „Preferuji postup určení vlastníka těch jednotlivých nemovitostí a majetku na Ponavě formou klasického soudního řízení,“ řekl kandidát na náměstka primátorky města Brna Tomáš Koláčný (Piráti).
Spory s podnikatelem Procházkou trvají 14 let
Stadion Za Lužánkami patří od roku 2004 městu, stejně jako pozemky pod ním i v okolí. Na čtyřiadvaceti z nich jsou ale stavby firem Libora Procházky. Jedná se o tenisové kurty, podzemní garáže, parkoviště, silnice, chodníky, osvětlení a lavičky.
Napjaté vztahy vyvrcholily v roce 2005 soudními třenicemi, celkem už jich bylo sedmnáct. Brno po firmách Libora Procházky požadovalo celkovou částku téměř tři miliony korun ročně za pronájem pozemků, podle soudu má ale nárok jen na necelých dvě stě tisíc.
Podnikateli, který požadoval téměř tři a půl milionu korun ročně, tehdy soud vyhověl. Procházka ho přesvědčil o tom, že pokud se lidé zdarma pohybují po jeho silnicích a chodnících, tak je to služba městu, a to by mu tak mělo platit.
Mnohaleté soudní spory zastavilo v červnu roku 2017 mimosoudní narovnání. Město zaplatilo celkem 15 milionů korun, což odstartovalo jednání obou stran o dohodě. Dohoda se ale zatím nepodařila. Libor Procházka totiž nechtěl peníze, ale lukrativní nemovitosti v centru Brna, což končící zastupitelstvo neschválilo.