Příliš volné jsou hygienické limity, které stanoví přípustné množství drobných prachových částic ve vzduchu. Je o tom přesvědčen Miroslav Šuta z neziskové organizace Centrum pro životní prostředí a zdraví, který poukázal, že hygienické limity pro mikroprach – PM10 a PM2,5 – zhruba dvojnásobně přesahují hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Kvůli špatnému ovzduší přitom mají lidé zdravotní potíže a také umírají. Jen v Praze ročně zemře v souvislosti se špatným vzduchem přes 500 lidí.
Špinavý vzduch stojí ročně stovky životů. Stát je přesto benevolentní, neřídí se doporučením WHO
Ministerstvo životního prostředí čelí žalobám kvůli prachu. I když loni úřad vydal Program zlepšování kvality ovzduší, skupiny občanů v několika městech s nimi není spokojena a dožaduje se opatření, která pomohou více. Iniciátoři žaloby, která se týká Prahy, argumentují tím, že na mnoha místech je situace špatná a už jenom otevření okna výrazně zvýší množství vdechovaného prachu.
Ven na čerstvý vzduch? Spíše domů
Centrum pro životní prostředí a zdraví provedlo měření doma u jedné z iniciátorek žaloby, opoziční zastupitelky Prahy 10 Olgy Richterové (koalice Vlasta), a také v okolí vršovického domu, kde bydlí. Výsledky jsou jednoznačné: Zatímco při zavřeném okně je v bytě obývaném nekuřáky, ve kterém je hodně květin, asi 2500 prachových částic na metr krychlový, po otevření okna jich je až 10 tisíc.
Na tramvajové zastávce Slavia potom průměrná hodnota dosahuje několika desítek tisíc prachových částic. Měření proběhlo i na dalších místech – na Ústředním autobusovém nádraží Florenc či v ulici Mezibranská. Na Florenci bylo po příjezdu starého autobusu ve vzduchu až půl milionu prachových částic, v Mezibranské v běžném provozu 30 až 50 tisíc částic na metr krychlový.
Když letos v zimě dusil mnoho míst v republice smog, hovořil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) mimo jiné o potřebě pokračovat v kotlíkových dotacích, jejichž prostřednictvím se chce stát zbavit těch nejčoudivějších domácích kotlů. V Praze však i tehdy byla zdaleka největším zdrojem znečištění doprava.
To se nemění, ať je zima, nebo léto. Při měření Centra pro životní prostředí a zdraví se přitom velmi výrazně projevovaly průjezdy aut s dieselovými motory, která neměla filtry pevných částic. Miroslav Šuta je přesvědčen, že průměrné množství prachu by pokleslo, pokud by je všechna vozidla s naftovými motory skutečně měla.
Na druhé straně měření zplodin z dopravy, které nedávno ve Stuttgartu provedla společnost Dekra, ukázalo, že to, co vychází z motorů, je jen malá část celkového znečištění z dopravy. Daleko více se uvolní otěrem brzd a pneumatik a taky zvířením toho, co už na silnicích leží.
Nemoc, smrt a benevolentní zákonné limity
Prach podle Šuty způsobuje krátkodobě, například při smogu, jaký byl letos v zimě, zvýšení počtu zánětlivých onemocnění či častější problémy se srdcem. Lidé také více umírají. Podle Bohumila Kotlíka ze Státního zdravotního ústavu zemřelo v roce 2015 jen v Praze kvůli znečištění ovzduší 520 lidí. „Což znamená něco přes jednoho člověka za den,“ upozornil.
Dlouhodobě způsobují prachové částice zhoršení plicní funkce a rovněž přispívají ke snížení předpokládané délky dožití – v Česku v průměru o deset měsíců. Bohumil Kotlík zdůraznil, že se vliv zvětšuje, pokud člověk žije ve znečištěném prostředí dlouho. „Je to kumulativní jev, obranyschopnost organismu se vyčerpává rychleji,“ podotkl.
- Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů.
- Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy.
- Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky (VOC – z anglického názvu volatile organic compounds), které pak v organismu působí toxicky.
- Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.
- Zdroj: www.cistenebe.cz
Český právní řád obsahuje pravidla, podle kterých při dosažení určité koncentrace polétavého prachu v ovzduší přicházejí na řadu opatření, která se týkají průmyslu a také dávají radnicím možnost například omezit dopravu. Opatření však vycházejí z imisních limitů, které jsou podle Miroslava Šuty stanoveny podle politických potřeb, a ne na základě odborných podkladů. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž doporučuje být mnohem přísnější.
„Doporučení Světové zdravotnické organizace pro prach PM10 je 20 mikrogramů na metr krychlový, limit v ČR je 40 mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru,“ poukázal. U menších částic PM2,5 potom zdravotnická organizace doporučuje limit 10 mikrogramů na metr krychlový, limit však je 25 mikrogramů.
Žaloby zatím mnoho úspěchů neměly
Žaloba na ministerstvo životního prostředí kvůli znečištěnému ovzduší zdaleka nepadla pouze v Praze. V Ostravě o ní již loni na podzim rozhodl soud, a to v neprospěch ženy, která si stěžovala. Obyvatelka města žádala milionové odškodné za nevydání plánu a programu ke zlepšování kvality ovzduší. Žena tvrdila, že jí vznikla nemajetková újma, protože žije ve stresu a obavách. Podle soudního senátu sice úřední postup státu nebyl správný, ale žena neprokázala souvislost se vznikem újmy.
Pražská žaloba se ale domáhá něčeho jiného. Její iniciátoři si stěžují na ministerský Program zlepšování kvality ovzduší, který považují za neefektivní. Jana Taušová z tiskového oddělení MŽP však již dříve upozornila, že program vznikl v souladu se zákonem a odsouhlasily ho dvě skupiny odborníků. „Zrušení programů by nebylo dobrou zprávou pro občany. Znamenalo by to především odklad realizace tolik důležitých opatření uložených krajům a obcím,“ poukázala.
Odhady počtu předčasných úmrtí za každý rok zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Vychází z průměrných hodnot na různých měřicích stanicích v Praze a dalších demografických údajů. Pro rok 2015 to bylo 520 lidí, v předchozích letech mezi 700 a 800. V celém Česku jde ročně o deset až dvanáct tisíc lidí. WHO vyčíslila, že v důsledku znečištění ovzduší prachem přichází Česko asi o sedm až osm procent HDP.