Brno - Desítky tisíc diváků, tisíce cvičenců a národnostní potyčky v ulicích Brna, tak vypadal Sokolský slet, který začal v městské části Královo pole 27. června 1914. Místo třídenních oslav skončil v polovině - výstřelem sarajevského atentátníka na následníka rakouského trůnu. Sokoli, kteří se těšili na cvičební program, v tu chvíli netušili, že za pár týdnů bude muset velká část z nich narukovat na válečná bojiště.
Sokolský slet z roku 1914 se rozlétl po výstřelu v Sarajevu
„Celá řada Sokolů, kteří se vymezovali vůči tehdejší monarchii, musela narukovat do řad císařské armády a nakonec položila své životy za monarchii,“ připustil historik z brněnské veterinární univerzity Pavel Brauner. Ještě před odvedením si ale poslední skladby směli zacvičit: „28. června došlo k atentátu. Teprve po diplomatickém jednání bylo Sokolům povoleno odcvičit alespoň tři skladby. Ráno byl slet z důvodu státního smutku ukončen,“ připomenul sto let staré události Brauner.
Sokolský slet brněnská radnice obsazená celou řadou Němců nepovolila, konal se proto až v Králově Poli, kde už většinu drželi Češi. Sokolský slet byl pro ně mimo jiné manifestem vlastenectví. „Nějakou dobu trvalo, než se na hlavní tribuně dohodli, zda budou ještě pokračovat, nebo nikoliv. Skladba mužů byla nakonec odcvičena, protože už byli nastoupení,“ popsal konec neúspěšného sletu Brauner.
GALERIE
Sokolský slet v Brně v roce 1914 zdroj: Encyklopedie města Brna
Slet, který nevyšel
Sokolský slet v Brně byl zahájen 27. června 1914 na pozemcích bývalého vojenského cvičiště v Králově Poli (dnes areál Veterinární a farmaceutické univerzity). Slet provázela rozsáhlá bezpečnostní opatření (do Brna bylo staženo 680 četníků), protože existovala obava z nacionalistických střetů mezi brněnskými Čechy a Němci.
V průvodu 27. června, jemuž přihlíželo více než 100 tisíc lidí, šlo přes 8 200 Sokolů v krojích. Na cvičišti se poté shromáždilo na 80 tisíc návštěvníků. Sokolský slet provázela řada společenských akcí: koncerty, divadelní představení nebo lidové veselky.
Na sletové dny dorazil do Brna Sokol pařížský, slovinský, srbský, americký, z ruské Jekatěrinoslavi a z Pešti. Slet byl původně naplánován na dny 27. až 29. června, ale nakonec musel být 28. června předčasně ukončen, protože přišla zpráva o atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu.
Ani druhá část sletu, která se konala v náhradním termínu 12. července 1914, nemohla být dokončena, protože prudký déšť proměnil cvičiště v bažinu.
„Moje maminka byla od mala v Sokole a účastnila se i sletů. Později alespoň seděla u klavíru a hrála ke cvičení žen,“ připomenula 92letá Irena Klepárníková, jejíž matka Františka Feureisová se brněnského sletu v roce 1914 účastnila. Když akci předčasně ukončila rána z městského děla, ani ona tehdy nevěřila, že po zrušeném sletu začne Velká válka.
Na předválečný slet vzpomíná historička Irena Loskotová (zdroj: ČT24)