Olomouc – Po třech letech restaurování se do kláštera na Svatém Kopečku v Olomouci vrátilo dřevěné sousoší Oplakávání Krista od významného představitele moravského i evropského baroka Jiřího Antonína Heinze. Socha je složená z asi 70 dílů. Restaurátor ji musel částečně rozebrat a zase složit. Pieta datovaná kolem roku 1735, zbavená nátěrů a důkladně restaurována včetně rekonstrukce původní polychromie, bude právě na Velikonoce umístěna na vrcholu tamních Svatých schodů. Jsou kopií schodů v Římě, po kterých prý kráčel Kristus.
Sousoší v životní velikosti o váze 160 kilogramů představuje Pannu Marii, která na svém klíně drží Krista sejmutého z kříže. Nad Kristem stojí také plačící svatý Jan. Socha, která má asi 280 let, je z lipového dřeva a čas se na ní silně podepsal. „Tak velké stromy, ze kterých by bylo možné takové sousoší vyřezat, nejsou. Skládá se proto z mnoha dílů, zhruba ze sedmdesáti, které umělec k sobě čepoval. Ty spoje však praskají, sesychají, rozestupují se. Bylo nutné částečně sochu rozebrat,“ uvedl restaurátor Radomír Surma.
V průběhu staletí byla socha také mnohokrát natřena. Naposledy ve 20. století dostala nejprve šedý nátěr a poté ještě několik vrstev bílé syntetické barvy. „Předtím byla také důkladně omyta a máčena ve vodě. Dělal jsem laboratorní průzkum polychromie dřeva, abych zjistil, jaké pigmenty a techniky umělec použil,“ vysvětloval Surma. Výsledek by měl co nejvíce odpovídat původní barevnosti barokního díla.
Lístečky s modlitbami a stovky stop po svíčkách
Při restaurování udělal Radomír Surma mnohé zajímavé objevy. V jedné dutině našel lístky s modlitbami věřících, které pocházejí z 19. a 20. století. „Lístečků bylo do záhybů sochy ukládáno v minulosti jistě tisíce. Těch několik se dochovalo díky tomu, že zapadly do vnitřní dutiny,“ řekl Surma. A zjistil, že lidé psali své modlitby i přímo na sochu. Za neuvěřitelný zázrak považuje to, že socha i s klášterem neshořela, protože ji věřící v minulosti používali jako svícen. „Na soše jsou stovky stop po hořících svíčkách. Kristus přišel ohořením o celkem pět svých prstů,“ líčil restaurátor.
Výjimečný je objev autorovy signatury, což je u dřevěných soch velmi nezvyklé. „Byl to velký umělec a musel mít i velké sebevědomí, když se po vzoru Michelangella podepsal přímo pod nohu Krista,“ míní Surma.
Jiří Antonín Heinz, který byl tovaryšem velkého mistra Matyáše Brauna, působil v Uničově, Znojmě a právě Olomouci. Oplakávání vytvořil přímo pro premonstrátský klášter na Svatém Kopečku. „Toto sousoší patří mezi špičková díla olomouckého baroka i středoevropského sochařství,“ uvedla kurátorka Muzea umění Olomouc Helena Zápalková.
Premonstráti jsou rádi, že se sousoší podařilo zrenovovat do Velikonoc. „Odpovídá to tomu, co církev liturgicky právě prožívá,“ uvedl tamní farář páter Bernard Slaboch. Veřejnost si může zrestaurované Oplakávání Krista prohlédnout poprvé na velikonoční pondělí.
