Do odstřelu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku se v pondělí večer poprvé zapojí šestnáct odstřelovačů z policejních zásahových jednotek. Divoká prasata budou lovit na území osmnácti honiteb, do kterých je zavedou místní myslivci. Zásah policistů při snižování počtů černé zvěře na Zlínsku potrvá do konce ledna.
Odstřelovači budou lovit především z posedů. K dispozici mají speciální pušky značky Sako doplněné o noktovizory pro noční vidění a termovizi. „Divoká prasata vycházejí během noci asi dvakrát, takže policisté budou mít noční služby. Jsme domluvení, že ze začátku, i s ohledem na pohyb prasat, začneme na stabilních místech,“ řekl v Holešově ředitel pořádkové policie Martin Hrinko.
Odstřelovači zasáhnou zvíře na vzdálenost až dvě stě metrů
Při lovu budou policisté využívat střelivo 308 Winchester ráže 7,62 milimetrů. „Je to standardní náboj, který používají lovci při střelbě na divokou zvěř. Při zásahu divočáka dochází k roztržení střely a tím pádem usmrcení divočáka na místě,“ dodal Martin Hrinko. Odstřelovači jsou podle něj schopni zvíře zasáhnout na vzdálenost až dvě stě metrů. Při střelbě mají pokyn mířit na hlavu, případně na takzvanou komoru, aby divoké prase padlo na místě a neroznášelo případnou nákazu do okolí.
Odstřelovači, kteří se do lovu divočáků zapojí, absolvovali v Holešově veterinární školení. Podle Hrinka jde sice o specialisty, kteří jsou prakticky denně nasazování do ostrých akcí, na divoká prasata však většina z nich nikdy nestřílela.
„Výběr jsme dělali samozřejmě s tím, aby odstřelovači měli nějaké myslivecké povědomí,“ vysvětlil ředitel pořádkové policie. Při střelbě si podle něj policista musí být naprosto jistý, že nestřílí na jiný terč, než je divočák. Do vysoce rizikové oblasti nákazy, ve které budou policisté střílet, nadále platí zákaz vstupu.
Odklízení zastřelených divočáků budou mít na starosti veterináři ve spolupráci s myslivci a hasiči. Podle Petra Kučínského, vedoucího oddělení pro řešení krizových situací Státní veterinární správy, se v ohnisku nákazy může nacházet sto až sto padesát divokých prasat. „Potřebujeme snížit množství těch zvířat, protože zhruba za měsíc začnou říje, a to může být motivem k migraci zvířat do jiných oblastí, což by mohlo znamenat rozšíření nákazy do dalších okresů,“ řekl Kučínský.
Nasazení policie schválila vláda už minulý měsíc
Nasazení policie do boje s africkým morem prasat schválila minulý měsíc vláda. Nákaza není nebezpečná pro člověka, vedle divočáků ale zabíjí i prasata domácí. V zamořené oblasti, tedy v okrese Zlín, dosud myslivci odlovili 885 divočáků. Z toho 84 bylo zastřeleno a odchyceno do klecí v takzvané červené zóně, kterou kromě vysoce rizikové oblasti nákazy lemované ohradníky tvoří i několik okolních honiteb. Vyšetření prokázalo nákazu africkým morem prasat pouze u jednoho do pasti chyceného selete.
První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou uhynulých zvířat nalezených v červnu na okraji Zlína. Od té doby chorobě podlehlo sto třináct divočáků. V polovině července stát nařídil intenzivní lov divokých prasat na celém území ČR, v ohnisku nákazy povolili veterináři jejich odlov v září.
- Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
- Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
- Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
- Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.
