Polná – Starostové měst a obcí na Vysočině, které už několik let žádají o vybudování stanoviště Záchranné služby, protestují proti zamítnutí realizace stanovišť. Kraj totiž šetří a z plánovaných 12 stanovišť uspěla pouze polovina. Město Polná s pěti tisíci obyvateli proti takovému rozhodnutí protestuje a požaduje po kraji vysvětlení.
Starosta města Jindřich Skočdopole (Nez) tvrdí, že v roce 2008 na základě koncepce ministerstva zdravotnictví měli záchranku přislíbenou i od kraje Vysočina, dosud ji ale v Polné není. „Jestliže někdo rozhodl napříč politickými stranami, že v Polné záchranka bude, tak teď to nelze zpochybňovat tím, že sem někdo dojede z Přibyslavi nebo z Jihlavy. To je pro mě nepřijatelné,“ říká starosta.
Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (Nezávislý za ČSSD) to sice potvrzuje s tím, že zbudování stanice záchranné služby mělo být pokryto částečně z financí ze zdravotního pojištění a dílem z ministerstva financí. „A to se nestalo,“ dodává hejtman. Právě peníze jsou stěžejním problémem pro další vybudování stanovišť. Kraj se brání, že musí šetřit, a proto musel výstavbu omezit. I přesto v letošním roce vznikly tři stanoviště záchranky. U dálnice D1 ve Velké Bíteši, v Jemnici a v Přibyslavi.
Další ve frontě jsou města Kamenice nad Lipou, Habry a Stonařov. „Jsou nejvíc zalidněnými oblastmi, které jsou v současné době nejhůře dojezdné z pohledu záchranné služby,“ zdůvodňuje výběr dalších čekatelů ředitelka Záchranné služba kraje Vysočina Vladislava Filová. Hejtman Běhounek nevylučuje, že v budoucnu dojde i na 6 zbývajících měst a obcí, v současnosti ale žádné prostředky nemá. Starostové tvrdí, že účtovat s krajem budou až po zimě, která ukáže, zda záchranáři stačí i do vzdálených měst dojet do 15 minut.
