Šlapanice - Průmyslový areál, který se nemůže rozvíjet a lidé, kteří se bojí brát vodu z vlastních studní. Neblahé dědictví minulosti v podobě ekologické zátěže už léta trápí město Šlapanice. Hektary půdy a spodní voda pod areálem bývalé továrny na výrobu dehtových lepenek jsou zamořeny karcinogenními látkami. A místní se ekologické zátěže jen tak nezbaví. Ministerstvo totiž vzkázalo, že už další peníze na sanaci nepošle.
Šlapanice uvízly v dehtové pasti. Na její likvidaci chybí peníze
Tam, kde na konci 19. století sídlil cukrovar, se ve 30. letech nastěhovala německá firma Schottola. Cukr nahradila výroba střešních lepenek, podlahových krytin a destilace dehtu. Už v roce 1962 byla výroba dehtu kvůli dopadům na životní prostředí ukončena. Přesto od té doby město Šlapanice bojuje s ekologickou zátěží, která se v areálu někdejšího státního podniku za desetiletí nastřádala.
Zem pod bývalou továrnou je zamořená fenolem, benzenem a dalšími ropnými látkami. Ty se navíc pomalu šíří do okolí a místním lidem už znemožnily používat vlastní studny. Kontaminovanou spodní vodu není doporučeno používat na pití, koupání ani zalévání. „Studna při pěkném počasí zapáchá fenolem, každý to cítí. Zahrada byla plná ovocných stromů a všechny musely jít k zemi. Pro mne to znamená znehodnocenou investici. Když jsem dům před lety kupoval, stát sliboval, že ekologickou zátěž odstraní,“ stěžoval si místní Jan Zycháček.
Obyvatelé Šlapanic na vyčištění půdy a podzemních vod čekají už léta. A jen tak se ho nedočkají. První etapa dekontaminace skončila v roce 2003, ministerstvo na sanaci škod poslalo 85 milionů korun. „V rámci ní se odtěžilo 200 kubíků dehtu,“ upřesnil ředitel brněnského inspektorátu České inspekce životního prostředí Jindřich Mikeš. Od té doby se vede boj o etapu druhou, na kterou bude podle odhadů potřeba dalších 120 milionů korun.
„Zatím probíhají de facto udržovací práce. Provádí se částečné sanační odčerpávání dehtů, které se vyplavují na povrch tak, aby nedocházelo k zamoření přilehlého Zlatého potoka a nemovitostí,“ vysvětlil Mikeš. Původní rozpočet se ale povážlivě tenčí – peníze dojdou zřejmě ještě letos. Kdo bude likvidaci dehtu a celkové vyčištění hradit dál, zatím není jasné.
Ministerstvo financí už další peníze poslat nechce i přesto, že se stát v roce 1994 zavázal, že zátěž odstraní na své náklady. Podle vyjádření ministertva naopak čeká, že se o zbytek sanace zasadí majitel areálu. „Z pohledu majitele je to absurdní. Jedná se o škody, které způsobil stát, kdysi se je zavázal odstranit a dnes se dohadujeme o tom, že by to mělo být jinak,“ povzdechl si správce objektu ICEC Šlapanice Luboš Palát. Podle něj si firma ani nepřipouští, že by měla sanaci za desítky milionů korun uhradit ze svého. „Nicméně o celé věci rozhoduje vláda, takže to závisí na tom, jak rozhodne,“ dodal Palát.
„Věřím, že časový a finanční tlak dovede všechny strany k jednacímu stolu a bude se to řešit,“ doufá starosta Šlapanic Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), podle kterého by na vyčištěných pozemcích radnice ráda viděla park či občanskou vybavenost. Majitel fabriky, firma ICEC Šlapanice, by zase ráda areál lépe využila. Nic z toho se ale nestane, dokud ekologická zátěž nezmizí. Částečně vyčištěno by mělo být nejpozději v roce 2016.