Nárok Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou na pozemky v Praze má podle blokačního paragrafu přednost před nároky jiných restituentů. Podle Ústavního soudu jde totiž o historický majetek řádu a jeho nevydáním by došlo k prohloubení křivd z období komunistického režimu.
Ústavní soudci tak zamítli stížnost restituenta, kterému v rámci soudního smíru s Pozemkovým fondem měly původně připadnout pozemky v Hlubočepích a Slivenci dříve patřící právě Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Církevní pozemky přitom byly blokovány v rámci restitučního zákona pro původní vlastníky.
Podle ústavních soudců mají církevní společnosti a řády nárok na vypořádání historického majetku. „Pokud by stát pozemky, které byly ve prospěch historických vlastníků blokovány, bez ohledu na práva historických vlastníků a bez ohledu na zákonem stanovený zákaz vydal jako pozemky náhradní jiným restituentům, došlo by tím k dalšímu prohloubení zásahu do práv historického vlastníka, který započal v období komunistického režimu,“ uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková.
Podle ní pozemky představují pro církevní řád historickou hodnotu, pro restituenta je to pouze náhradní majetek, bez vlastnického pouta. A je tedy v podstatě jedno, jaké pozemky získá.
A v případě restituenta, který měl pozemky řádu získat, nenastal mimořádný zásah do jeho práv. Jeho nárok na pozemky dál trvá. „Stěžovateli zůstává vůči státu majetkový nárok na uspokojení jeho práva ať už vydáním jiného pozemku či finančním ekvivalentem,“ rozhodli ústavní soudci.
Podle nich by restituent, jehož stížnost dnes zamítli, měl mít kvůli chybám státu při vyřizování jeho žádosti nárok na co nejrychlejší majetkové vypořádání.
Křižovníci s červenou hvězdou mají jen dvacet aktivních členů. Jedná se o jediný původní český katolický řád založený Anežkou Českou. Sídlí v klášteře u paty Karlova mostu a v současnosti usiluje o tři činžovní domy v Karlíně, pozemky v Ďáblicích, Slivenci či Dobřichovicích a stovky hektarů pozemků okolo Prahy.
Řád měl v Praze k 25. únoru 1945 více než tisíc hektarů pozemků. Jak řád uvádí v prohlášení k restitucím, neplánuje odebráním majetků likvidovat současné majitele. Chce prý vstupovat do stávajících smluvních vztahů. Třeba v pražském Slivenci, kde řád získal rozlehlý statek, pořád hospodaří dosavadní majitelé.
- Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Především zpočátku se státu nedařilo plnit půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohod o vydání majetku.
- Na konci roku 2014 zbývalo projednat 1494 nároků církví. S tím, jak bylo v roce 2015 projednáno více výzev, zvýšil se počet žalob, uvádí vládní výbor k dopadům zákona o církevních restitucích ve zprávě, kterou předložil vládě. SPÚ zbývá projednat 170 výzev ze 3501. Lesy ČR mají projednat ještě 62 z více než 2200 výzev. Na ministerstvu kultury je ještě 38 neprojednaných výzev.
