Rybářství Třeboň a další podnikatelé i obce odmítají snahu zapsat unikátní třeboňskou krajinu na seznam památek UNESCO. Bojí se omezení, které péče o památky přináší. Svůj nesouhlas už písemně předali i prezidentovi, premiérovi a ministrům zemědělství, životního prostředí a kultury.
Problém není v samotném zapsání na seznam UNESCO, ale v krajinné památkové zóně, kterou ještě před nominací na zápis do světového kulturního dědictví navrhuje vyhlásit Národní památkový ústav.
Podle rybářů by památková ochrana území zkomplikovala jim i zemědělcům hospodaření a obcím zase rozvoj. Vedle Rybářství Třeboň je proti i pět dalších rybářských společností. Se zapsáním na seznam UNESCO nesouhlasí ani jihočeská a okresní agrární a hospodářská komora. Takzvaný arch nesouhlasu už podepsalo 33 zemědělců, 56 podnikatelů a přes třicet obcí a místních částí.
Památkáři ale oponují, že by o tak velikou zátěž jít nemělo. Na některé rybníky a obce už se totiž památková ochrana vztahuje nyní. Některým oblastem by se ochrana navíc měla vyhnout. Jde o poměrně rozlehlé území. Jeho přesné hranice ale ještě určené nejsou.
Památkáři i město Třeboň považují nominaci do UNESCO za velikou šanci. Přípravy na nominaci jsou ale i po deseti letech téměř na začátku. Přihlášku je totiž potřeba vypracovat co nejdůkladněji, protože pokud je návrh jednou zamítnut, podruhé už památku nominovat nelze.
Cesta na seznam UNESCO trvá roky
Zařazení na seznam UNESCO je zdlouhavá záležitost. Nominována mohou být pouze území, lokality nebo stavby, na které se v dané zemi vztahuje nejvyšší statut ochrany. Z vesnických a městských sídel jde tak například pouze o památkové rezervace, stavby musí být národní kulturní památkou.
Každá členská země pak má obvykle svůj indikativní seznam, který obsahuje přehled památek určených pro nominaci k zápisu do UNESCO. Pod stejným názvem, rozsahem a zařazením jde památku nebo soubor památek nominovat pouze jednou.
Mezi české favority pro zařazení na seznam UNESCO patří například Národní hřebčín v Kladrubech. Lidovečtí ministři zemědělství a kultury minulý týden podepsali dohodu o vzniku rady, která má o zařazení hřebčína na elitní seznam usilovat. Přihlášku by měly Kladruby podat příští rok.
- Historické jádro Prahy (1992)
Historické jádro Českého Krumlova (1992)
Historické jádro Telče (1992)
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995)
Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996)
Vesnice Holašovice (1998)
Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
Zámek v Litomyšli (1999)
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
Vila Tugendhat v Brně (2001)
Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (2019; s německým Saskem)
Kladrubský hřebčín (2019) - Slovácký verbuňk (2005)
Masopust (2010)
Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká deseti dalších zemí)
Jízda králů (2011)
Loutkářství (2016; společně se Slovenskem)
Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR)
Do UNESCO chtějí v rámci nadnárodního nominačního projektu významných evropských lázeňských měst i Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Zúčastněné státy chtějí předložit nominaci v lednu 2018.
Česká republika má nyní v UNESCO dvanáct hmotných a čtyři nehmotné památky. Podrobnosti o nich najdete na speciálním webu. Naposledy se památky rozšířily o Průhonický park, který UNESCO přiřadilo k centru Prahy.
