Rozhledna Babí lom nad Lelekovicemi otevírá pro turisty. Její rekonstrukce trvala rok

Rozhledna Babí lom je po roce opět přístupná turistům. Dělníci dokončili celkovou rekonstrukci. Slavnostní otevření šedesát let staré a patnáct metrů vysoké stavby je naplánováno na sobotu.

„K opravě jsme přistoupili v momentě, kdy už byl stav neudržitelný, původní dlažba odpadávala a hrozilo, že se voda dostane do konstrukce rozhledny a ohrozí její statiku. Původní plán tedy byl vyměnit poškozenou dlažbu, postupně jsme ale zjišťovali, že jsou zapotřebí i další opravy,“ popsal starosta Lelekovic Aleš Mikauš (nez.).

Voda už se do konstrukce rozhledny dostala, bylo tedy zapotřebí sanovat betonové podhledy i výztuhy a vyměnit dlažbu. Rozhledna má i novou fasádu ve stejné podobě, jako byla ta původní. „Snažili jsme se zachovat vzhled, který dostala rozhledna při stavbě před 61 lety. Jedinou změnou vzhledu tak je dřevený prvek, který zvyšuje úroveň zábradlí. To už neodpovídalo současným normám, bylo příliš nízké,“ dodal starosta.

Materiál nosili dělníci v rukách

V průběhu rekonstrukce museli dělníci všechen stavební materiál nanosit vlastníma rukama. Technika se na vrchol nedostala. Oprava přišla obec Lelekovice na dva miliony korun, tři sta tisíc korun z toho poskytl Jihomoravský kraj.

Na skalnatém hřebenu Babí lom byly vyhlídkové prvky už od roku 1882, po druhé světové válce ale trámová rozhledna i altán zanikly. Novou rozhlednu, která na místě stojí dodnes, vybudovali v roce 1961 lelekovičtí Sokolové podle návrhu brněnského architekta Mojmíra Korvase. Okolí rozhledny v posledních letech doplnily další prvky, například odpočinkové místo Lelkovadlo.

Dostavby se dočká rozhledna v Křepicích

Dokončení se dočká také rozhledna v Křepicích nedaleko Brna. Ta měla být součástí památníku Bratislavsko-brněnské operace. S jeho výstavbou se začalo v roce 1984. Práce ale skončily den po sametové revoluci. Od té doby rozestavěné torzo začaly pohlcovat okolní stromy. Památník měl připomínat osvobození Brna od nacistů Rudou armádou. Zahájení obchvatného úderu 23. dubna 1945 se zúčastnil osobně i velitel operace maršál Malinovský. Z kopce nedaleko Křepic u Brna sledoval průběh dělostřelecké přípravy. Obec plánuje otevření rozhledny na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
19:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
14:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 13 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 13 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 14 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
včera v 13:36

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
včera v 06:30
Načítání...