Ostrava - Mezi Povodím Odry a vedením obce Nové Heřminovy vznikl spor o pozemky související s plánovanou přehradou. Starosta Radek Sijka a jeho zástupkyně Milena Hebnarová si koncem minulého roku koupili tři parcely, na kterých se mají stavět protipovodňové zábrany. Nejde sice o parcely určené přímo k zatopení, povodí je ale potřebuje k navazujícím protipovodňovým stavbám, které mají chránit před záplavami obce na dolním toku řeky Opavy. Oba tvrdí, že je povodí rozhodně neprodají. Starosta prohlašuje, že to dělá také v zájmu obce, která přehradu odmítá.
Zastupitelé Nových Heřminov schválili prodej pozemků starostovi a místostarostce přesto, že obec už dva roky věděla, že je Povodí Odry potřebuje na protipovodňové stavby. Navíc, zatímco povodí nabízelo výkupní cenu schválenou vládou 149 korun za metr čtvereční, představitelé obce je dostali za mnohonásobně nižší odhadní cenu. Znalec ji určil do 15 korun za metr čtvereční. O rozdíl tak pravděpodobně přijde obecní pokladna. Noví vlastníci navíc tvrdí, že pozemky na stavbu, v jejíž prospěšnost nevěří, rozhodně neprodají. Takže to může opět zkomplikovat plány na vybudování systému povodňové ochrany celého území.
„Seznam pozemků, které potřebujeme vykoupit, jsme obci poslali už v roce 2012. Když obec nereagovala, po urgenci jsme dostali odpověď, že o odkoupení je předčasné mluvit. A naposledy jsme obdrželi informaci, že seznam už není aktuální, protože došlo ke změně vlastníků některých parcel,“ líčil mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček. Zdůraznil, že prodej by měl zajímat především obyvatele obce. „My jsme za pozemky nabízeli 149 korun, k převodu však došlo za cenu zlomkovou,“ shrnul Vlček.
O peníze nám nejde, tvrdí noví majitelé
Starosta i místostarostka rezolutně odmítají, že by za tím byla jakákoliv finanční spekulace. Pozemky prý totiž neprodají. Oba také zdůrazňují, že jde o parcely, které leží vedle jejich domů. „Jde o asi dvoumetrový pás kolem náhonu, který jsme si desítky let od obce pronajímali,“ uvedla Milena Hebnarová, které se nelíbilo, že povodí se s nimi o svých záměrech vůbec nebavilo. V jejím případě jde asi o 1 200 metrů čtverečních, které získala za cenu ani ne 5 korun za metr.
Starosta Sijka naznačil, že pokud v koupi těchto parcel byl nějaký další záměr, tak chránit obec před nesmyslnými stavbami. „Pozemek jsem koupil, ale rozhodně ne proto, abych s ním spekuloval nebo ho dál se ziskem nebo bez prodal, ale proto, abych chránil zájmy své i obce,“ řekl Sijka, který koupil asi 400 metrů čtverečních půdy u potoka vedle svého domu za 9 korun za metr. Starosta je přesvědčený, že stavba hráze povodňovou situaci nezlepší, ale ještě zhorší. Povodí je přesvědčeno o opaku.
Vedení Nových Heřminov odmítá schválená protipovodňová opatření jako celek a nechce prodávat ani obecní pozemky. Odvolává se na obecní referendum z roku 2008, podle kterého má vedení obce pověření činit kroky proti tomu, aby se přehrada stavěla. Proto nádrž nezahrnulo do územního plánu. Se záměrem nesouhlasí také například hnutí Duha, které je přesvědčeno, že ochranu před velkou vodou zajistí i méně drastická opatření.
Přípravy na stavbu zatím pokračují. Povodí Odry už vykoupilo více než 90 procent pozemků, padly už první domy v části údolí, které má být zatopeno. Část vlastníků se ale výkupům, které mají být ukončeny do roku 2016, stále brání. Těm, co se nepodvolí, hrozí vyvlastnění.
Vláda Bohuslava Sobotky v dubnu schválila na stavbu přehrady na řece Opavě 6 miliard korun. Podle vyjádření ministra zemědělství Milana Jurečky by se mohlo začít stavět v roce 2018. Součástí stavby je vybudování nové silnice a další úpravy koryta řeky. Představitelé Krnova a Opavy i dalších obcí věří, že přehrada v Nových Heřminovech ochrání jejich obyvatele před ničivými povodněmi. O potřebě tohoto vodního díla se hovoří desítky let, aktuální se stalo po katastrofálních povodních v roce 2007.
