Brno – Nahlášený pochod příznivců extremistické organizace Dělnická mládež na straně jedné, blokáda jejich odpůrců i veřejně deklarovaný nesouhlas města na straně druhé. A mezi tím policie, která si podle zákona o shromažďovacím právu musela se situací poradit. Prvomájové protesty v Brně opět prověřily českou legislativu.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele – pravidlo, které platí i pro veřejná shromáždění, která se musí ze zákona ohlásit úřadům. Vyhrává právě ten, kdo si daný den, čas a místo „zamluví“ jako první. Tak tomu bylo i v případě prvomájových oslav v Brně. „Dělnická mládež si termín zamluvila hned, jak to bylo možné, tedy šest měsíců předem, hned několik minut po půlnoci,“ potvrdil tajemník radnice Brno-střed Petr Štika.
Svoboda se shromažďovat je garantovaná českou Listinou základních práv a svobod, figuruje ale i v Evropské úmluvě o lidských právech nebo ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V Česku ji upravuje Zákon 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím.
Úřad pak má tři dny na to, aby shromáždění zakázal, pokud k tomu jsou podle zákona důvody. Ty v tomto případě radnice nenašla. „Shromáždění a pochod byl nahlášen za účelem oslav 1. máje, z toho samozřejmě nevyplývá nic protizákonného,“ dodal Štika. Právě tuto část ale podle senátora Zdeňka Papouška (nez. za KDU-ČSL) úřad podcenil. „Už správní orgán měl možnost demonstraci nepovolit, protože podle výkladu zákona o shromažďování je možné brát v úvahu i to, jak demonstraci vnímá veřejnost. Jestliže ji vnímala jako takovou, že by mohla směřovat k násilí nebo vyjádření nedemokratických názorů, mohl ji úřad nepovolit,“ myslí si Papoušek. Navíc měla podle něj radnice víc zkoumat, jestli shromáždění skutečně odpovídá nahlášenému záměru.
Zákon o právu shromažďovacím
§ 5
Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. (…)
§ 10
(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
Zdroj: Zákon 84/1990 Sb.
Právě to byl podle pořadatelů blokády největší problém. Nevěří totiž, že šlo jen o oslavy prvního máje. „Mohu mluvit pouze za svolavatele pochodu Dělnické mládeže, což máme docela dobře zmapované. Byl to Erik Lamprecht, dlouhodobý předseda, jehož napojení na neonacistické kruhy je vcelku dobře zmapované a v otevřených zdrojích dohledatelné. My máme za to, že oslavy byly pouze zástěrkou pro to, jak uchopit xenofobní nálady a transformovat je do politického kapitálu,“ tvrdí jeden z organizátorů Brno blokuj Václav Pecl.
Policie byla korektní, shodují se
V Brně tak na prvního máje vznikla prekérní situace: dvě stovky příznivců Dělnické mládeže měly legálně povolenou akci, s níž svůj morální nesouhlas přišly vyjádřit dva tisíce lidí a prostřednictvím memoranda se proti postavilo i vedení města. Blokády se zúčastnil i sám starosta městské části Brno-střed, jejíž úřad pochod Dělnické mládeže povolil.
Legální shromáždění znamená pro jeho účastníky i velkou výhodu. Úřad a policie totiž musí bránit jejich právo shromáždění respektive pochod uskutečnit. Policisty tak zákon jednoznačně postavil na jednu stranu barikády. „Domluvu s blokujícími se nejprve snažil zprostředkovat antikonfliktní tým. Poté, co snahy o domluvu selhaly, nastoupily zákonné výzvy - a bylo jich několik - takže účastníci blokády měli čas se přesunout a na výzvy zareagovat. Poté jsme byli nuceni použít i donucovací prostředky,“ uvedla policejní mluvčí Petra Vedrová.
§ 14
Přestupek proti právu shromažďovacímu
(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno, anebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4 a 6, může být uložena pokuta do 5 000 Kč.
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;
b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,
e) neoprávněně vnikne do shromáždění;
f) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
g) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli,
h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.
(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. e) až g) pokutu do 7 000 Kč.
Zdroj: Zákon 84/1990 Sb.
Právě zákrok policie v Lidické ulici sklidil hlavně na sociálních sítích kritiku blokujících. Sedmapadesát z nich policisté dokonce zadrželi, většinou za přestupek neuposlechnutí výzvy. Zároveň se ale rozběhla debata o tom, zda je shromažďovací zákon nastaven správně. „Zásah policistů už byl jen dodatečné hašení požáru. Byli samozřejmě v těžké situaci, protože demonstrace Dělnické mládeže byla povolená a její blokování považovali za nezákonné,“ komentoval zásah policie Papoušek. Jako senátor zvažuje, že by v horní komoře Parlamentu inicioval debatu o podobě této normy. „Mohla by se formulovat pregnantněji, hlavně co se týká vyslovování zákazu,“ dodal Papoušek.
Všichni zadržení účastníci blokády už byli propuštěni, a to většinou hned v pátek. Ve správním řízení jim za přestupek hrozí pokuta do pěti tisíc korun.
