Janské Lázně (Trutnovsko) – První visutá lanovka v Československu mohla vést z Liberce na Ještěd – ale nevedla. Zatímco Liberečtí se přeli a ztráceli čas, postavila strojírna Františka Wiesnera lanovku, která vedla z Janských Lázní na Černou horu. Jak bylo tehdy u osobních lanovek obvyklé, šlo o kabinovou dráhu s kyvadlovým provozem. Do provozu přišla k desátému výročí vzniku republiky 31. října 1928, sloužila potom téměř půl století, než ji nahradila moderní kabinková lanovka v nové trase.
Jak se létá nad horami
Svezení visutou lanovkou je v době, kdy jezdí sedačky takřka na každém svahu, možná už trochu zevšednělé. Přesto má jízda na Černou horu trochu zvláštní příchuť, a to i přesto, že se dnes jezdí už docela jinou lanovkou než v době, kdy se nad krkonošské svahy v původní kabině vznesli první cestující.
Stavba lanovky z Janských Lázní trvala zhruba rok, začala v srpnu 1927, podpořilo ji ministerstvo železnic, státní dráhy se potom také staly jejím provozovatelem. Dráhu stavěla chrudimská strojírna Františka Wiesnera, která se nesmazatelně zapsala do dějin českých hor – jak pod svým původním názvem, tak po zestátnění jako Transporta Chrudim.
Pro stavbu nejprve vznikla pomocná lanovka pro dopravu materiálu, na úbočí Černé hory potom vyrostlo devět mohutných podpěr. Práce neustaly ani v zimě, Josef Hons ve svých Horských drahách světa píše o dvacetistupňových mrazech, ve kterých se dále stavělo. Známým příběhem je přeprava bubnů s lany z nádraží ve Svobodě nad Úpou – tehdy nebyla jiná možnost, než je k rozestavěné lanovce dovalit. Protože byl na cestě most přes Úpu s malou nosností, lano se přes něj převinulo na jiný buben.
Dolní stanice lanovky vznikla v centru horského lázeňského městečka, nahoře se vystupovalo severně od Sokolské boudy. Šikmá trasa byla dlouhá 3,2 kilometru a i dnes by to byla nejdelší lanovka v Česku. Na Černé hoře je dodnes průsek v trase staré lanovky, vede jím lyžařský vlek a sjezdovka.
Tři lanovky, dvě trasy
Dvojice kabin vyrobená v České Lípě se s cestujícími rozjela krátce poté, co bylo Československé republice deset let – 31. října 1928. Přes počáteční hospodářské problémy jezdila lanovka beze změn do září 1938, kdy se rázem ocitla v Německu a připadla DRB. V roce 1945 ji prchající okupanti vážně poškodili – zapálili dolní stanici. Přesto se zase rozjela a – byť s vyměněnými kabinami – sloužila až do roku 1980, kdy však už nejstarší československá lanovka zoufale nepostačovala potřebám turistů a lyžařů, kterých v Krkonoších rychle přibývalo.
- Lanovka Janské Lázně – Černá hora v roce 1948 zdroj: ČTK
- Dvoulanová kabinková lanovka s kabinkami od Orličanu autor: Jiří Šourek, zdroj: ČTK
O rekonstrukci se uvažovalo déle než deset let, nakonec však vznikla docela nová lanovka – kabinková, která byla kratší a vedla v docela jiné trase. Postavila ji Transporta Chrudim a byla to jedna z jejích posledních drah, současně jediná kabinková v dnešním Česku. Stavba nové lanovky trvala mnohem déle, než tomu bylo u původní dráhy – začala v roce 1976, lanovka se rozjela v roce 1980. V té době se však už jednalo o starou techniku – první dráhu tohoto typu postavila Transporta již v roce 1967 na Slovensku.
Kabinková černohorská lanovka byla dlouhá už jen 2,3 kilometru, v 56 kabinkách od Orličanu Choceň se mohlo svézt až 400 lidí za hodinu – oproti původní kapacitě 120 osob za hodinu to bylo výrazné zlepšení. Cestující za to však zaplatili mimo jiné delší cestou k lanovce. Nová dolní stanice vznikla až na okraji města, téměř kilometr od kolonády. Kabinková lanovka, která byla postavená jako dvoulanová, prošla dvěma rekonstrukcemi, na pohled výraznější byla ta v roce 1992, kdy dostala nové kabinky Swoboda. Krátce poté o lanovku přišly státní dráhy a získala ji soukromá společnost Mega plus, která ji vlastní dodnes.
V roce 2006 dojezdila i tato lanovka a – tentokrát již beze změny trasy a s využitím dosavadních stanic – vznikla již třetí lanovka na Černou horu. Tvůrcem je rakouský Doppelmayr. Osmimístné kabinky zvýšily přepravní kapacitu na 1 485 osob za hodinu, po dvou letech ještě vzrostla až na 1 900 osob.
Duch staré lanovky přežívá ve věži
Původní kabinová lanovka sice zanikla, zůstaly po ní ale dvě památky. Tou nejznámější je podpěra číslo 8, která dnes slouží jako vyhlídka na vrcholu Černé hory. Zůstala také část objektu původní horní stanice, kde je dnes občerstvení.
S původní lanovkou na Černou horu přišly české země o jednu ze dvou tehdejších kabinových lanovek (druhá je na Ještědu) a současně o vůbec nejstarší visutou dráhu v zemi. Mezi veterány patřila i v celoevropském kontextu, například nejstarší dodnes jezdící visuté lanovky jsou podobně staré (predigstuhlská lanovka v Německu i norská Krossobanen vznikly rovněž v roce 1928). Svým zánikem také uvolnila národní pozici nejdelší lanové dráhy, žezlo převzala sedačková dráha na krušnohorskou Komáří vížku, která je dnes současně nejstarší lanovkou dochovanou v původní podobě.
