Propadnou se mosty, zmizí voda? Češi i Němci se bojí rozšiřování polského dolu Turów

Čeští i němečtí obyvatelé mezi severočeským Frýdlantem a saskou Žitavou nadále pochybují i o nezávadnosti polského plánu na rozšíření zdejšího hnědouhelného dolu Turów. Na veřejném slyšení v polské Bogatyni vyjadřovali obavy z hluku, prachu, zhoršené kvality vody i narušení stability podloží.

Hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent polských energetických potřeb. V regionu je celý závod současně hlavním zaměstnavatelem.

Koncese pro těžbu by ale měla vypršet příští rok v dubnu a podle záměrů polské skupiny PGE by se měl důl vklíněný mezi české a německé území rozšířit až na třicet kilometrů čtverečních a těžba se plánuje až do hloubky 330 metrů pod úrovní terénu. Předpoklad je, že do roku 2038 by se těžilo devět až 11,5 milionu tun uhlí ročně, poté mezi 3,5 až sedmi miliony tun ročně. Důl by se rozšířil podél silnice z Žitavy do Bogatyně.

Ve čtvrtek se těžařskému záměru v Bogatyni na česko-polském pomezí věnovalo veřejné slyšení. Zúčastnili se ho především pracovníci dolu a elektrárny, kteří v pokračující těžbě vidí jistotu své obživy, současně ale přišli také obyvatelé i zástupci samospráv a ekologických organizací z Německa i Česka, včetně libereckého hejtmana Martina Půty (STAN).

„Chápu, že se zaměstnanci dolu a elektrárny bojí o svá místa, protože celé hospodářství oblasti je na tom postavené. Česká republika také vyrábí asi pětačtyřicet procent energie z uhlí, takže chtít, abyste ten důl zavřeli ze dne na den, by od českého politika nebylo správné,“ prohlásil Půta. Elektrárna a důl ale zásadně ovlivňují životní prostředí za hranicí, a česká strana proto podle hejtmana udělá vše pro to, aby dopady na své obyvatele minimalizovala. 

Obce v okolí Dolu Turów
Zdroj: ČT24

Strach o domy, strach o vodu

V Polsku musí být kvůli dolu zbouráno nejméně sedmdesát domů v obci Opolno-Zdrój. Lidé z německé strany hranice mají obavy, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. Na české straně jsou nejblíž obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou a jejich obava se týká například vody.

Polsko sice odmítá, že by rozšíření těžby mělo mít na české území výrazný dopad, úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná ale připouští samo a zamezit tomu chce vybudováním hydroizolační stěny. Jejího dodavatele Poláci už vybrali, podle propočtu tamních expertů by se hladina spodní vody měla poté zvýšit postupně až o šest metrů.

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK) ale pochybuje, zda opatření bude fungovat. „I polská strana v diskusi připustila, že toto asi nikde nevyzkoušela,“ podotýká a skeptičtí jsou i další čeští zástupci. 

Podzemní voda a těžba v Žitavské pánvi
Zdroj: ČT24

Výtky k hluku a prachu

Čeští obyvatelé pomezí mají rovněž strach z hluku i snížení hodnoty nemovitostí. Polský investor ovšem uvádí, že i v tomhle ohledu chystá nebo již realizuje opatření, aby přeshraniční dopady byly minimální. Jde třeba o protihlukové stěny, omezení provozu v noci či pořizování tišších důlních strojů – koupit chce dvě nová rypadla a další zakladač a vyřadí starší techniku, což by mělo hlučnost snížit.

Další tuzemské výhrady míří k prašnosti, polská strana ale ubezpečuje, že povolené koncentrace prachu v ovzduší nebudou překračovány. „Jako vstřícný krok investora bych uvítal nějakou stacionární měřicí stanici, která bude měřit emise a prach, aby tvrzení, že důl a jeho rozšíření nebude mít žádný vliv na české území, bylo podpořeno nějakými exaktními výsledky,“ nechal se slyšet Půta.

„A aby měření byla v reálném čase. Měření jednou za dva roky v případě vody a jednou za rok v případě hluku či prachu považuju za úsměvné,“ dodal. Pokud bude polská strana dál trvat na tom, že důl žádný vliv na české území nemá, bude podle Půty třeba takovou stanici pořídit za české peníze.

Jen přilehlý Liberecký kraj má k důlnímu plánu osmnáct stran připomínek, které bude příští týden schvalovat krajské zastupitelstvo. Celkem proti plánovanému rozšíření dolu podali lidé na české straně hranice připomínek zhruba pět tisíc. Další prostor pro vypořádávání přeshraničních výhrad se otevře 3. a 4. října, kdy společně zasednou čeští a polští experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 10 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 16 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 16 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 21 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...