Utrpení vězňů, kteří prošli především v padesátých letech minulého století věznicí v Uherském Hradišti, připomene nová expozice v podkroví budovy Reduty v centru města. Výstava bude předzvěstí připravovaného muzea totality, které by mělo vzniknout přímo v areálu věznice. Expozice na třiceti panelech nabídne dobové fotografie a dokumenty, audionahrávky s bývalými vězni i videozáběry.
O využití bývalé věznice v Uherském Hradišti se zatím diskutuje. Výstava v Redutě na Masarykově náměstí už má jasné obrysy. Stálá expozice vznikne v podkroví budovy. Vystaveny tam budou fotografie i dokumenty. Například protokoly o výsleších vězňů, ale i samotných příslušníků StB. Historici ve Slováckém muzeu teď probírají a třídí materiály. Výstava by měla být otevřená příští rok v dubnu a bude časově neomezená. Alespoň do té doby, než se přemístí do nově vzniklého muzea totality ve věznici.
Muzeum už nechtělo s výstavou čekat. Materiálů má dostatek
Expozice má být předvojem budoucího muzea totality, které by mělo ve věznici vzniknout po její rekonstrukci. „Nechtěli jsme čekat, protože Slovácké muzeum mělo všechny věci sesbírané a připravené. Chtěli jsme je ukázat veřejnosti, protože bychom neměli zapomínat na to, co se tady v poměrně nedávné minulosti dělo,“ řekl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).
Podle ředitele Slováckého muzea a uherskohradišťského místostarosty Iva Frolce (KRUH) mají historici k vybavení muzea totality ve věznici dost materiálů. Podle historika muzea Pavla Portla první část expozice zmapuje dění ve věznici za druhé světové války, kdy fungovala jako zajišťovací vazba pro gestapo. Byli zde drženi třeba ti, kteří pomáhali parašutistům.
Druhá část expozice bude věnována dění po roce 1948. Návštěvníci se dozví o činnosti Státní bezpečnosti, o krutých metodách výslechů jejích vyšetřovatelů, zachytí i vzpomínky vězňů a pět poprav, které se ve věznici odehrály za minulého režimu. Výstava zmapuje i dění po roce 1960, kdy věznice přestala sloužit svému účelu. Lidé se seznámí s nerealizovanými záměry na její využití z dob komunismu i po roce 1989.
Příští rok plánuje po dohodě s ÚZSM Slovácké muzeum na věznici vyvěsit velké billboardy, na kterých budou fotografie vězňů se jménem, datem a důvodem zatčení i odsouzení. „Nejlépe to upoutá pozornost k věznici,“ míní Pavel Portl.
Memorandum je prvním krokem k opravě památky
Město se na vzniku výstavy dohodlo už v únoru s Klubem kultury, spolkem Memoria a Slováckým muzeem, které je odborným garantem. Mezitím se pohnuly pomyslné ledy i v přípravách opravy areálu věznice. V září podepsali zástupci ministerstev financí, kultury i spravedlnosti, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Zlínského kraje a města memorandum, které je prvním krokem k opravě památky. Memorandum vypracoval ÚZSVM po květnové návštěvě ministra financí Andreje Babiše (ANO) a ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) v Uherském Hradišti. Babiš při prohlídce věznice slíbil, že na rekonstrukci věznice peníze najde.
Jako poslední připojila svůj podpis pod memorandum i předsedkyně okresního soudu i přes to, že soud zatím nerozhodl o nepotřebnosti objektu. Podle mluvčího soudu Michala Tománka je rozhodnutí o nepotřebnosti budovy nutná podmínka pro jeho převodu na ÚZSVM, který by pak měl vypracovat studii o využití rozsáhlého areálu. V něm by měly po opravě sídlit i další státní úřady a muzeum totality. Soud, který teď funguje v nevyhovujících pronajatých prostorách, žádá podle Tománka záruky zajištění dostatečných a odpovídajících prostor pro své účely.
Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známým se stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V budově pak byly kanceláře a sklady. V posledních letech byla prázdná a chátrala. Soud v současné době využívá část areálu jako sklad spisů.
