Před 40 lety se Veletržní palác změnil ve skleněné peklo

Praha – Je tomu 40 let, co rozsáhlý požár 14. srpna 1974 zničil pražský Veletržní palác, jednu z prvních a také největších funkcionalistických staveb v Praze. I když verzí důvodu požáru bylo několik, závěr vyšetřování hovořil o samovznícení fermeže, tedy lněného oleje, který se používá třeba jako lak na dřevo. V místnosti, kde v podvečer toho dne oheň vznikl, totiž tehdy s fermeží pracovali lakýrníci. Při příležitosti výročí události se otevřela v paláci výstava s příhodným názvem Skleněné peklo, která tu potrvá do konce září.

Rozlehlý palác o osmi nadzemních a dvou podzemních podlažích si v letech 1925 až 1928 postavila v pražských Holešovicích podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla jako vlastní výstavní budovu společnost Pražských vzorkových veletrhů. „Představovala na svou dobu mimořádnou architekturu, předznamenávala budoucí funkcionalistický internacionální sloh,“ přiblížila kurátorka výstavy Helena Musilová. Nešlo podle jejích slov o klasický obchodní prostor, měla sloužit k prezentaci velkých průmyslových strojů, které si někdo po zhlédnutí objedná a až poté se začnou vyrábět.

Od 50. let komplex sloužil jako sídlo několika podniků zahraničního obchodu – mezi nimi třeba Tuzex, Centrotex, Kovospol. Podle Heleny Musilové se zvažovaly po ničivém požáru tři možné příčiny. Jednou bylo samovznícení hadrů napuštěných toluenem, které v horkém srpnu a skleněném paláci mohlo nastat. Vyšetřování bralo v úvahu také elektrický zkrat a nakonec i úmyslné zapálení.

K devastujícím účinkům požáru, který vznikl ve čtvrtém patře a velmi rychle se rozšířil, významně přispěl administrativní charakter jednotlivých místností. „Všechny podniky zahraničního obchodu zde měly obrovské množství kartoték, papírů a jiného listinného materiálu. Navíc, aby se z místností mohly stát kanceláře, byly přepaženy příčkami z hobry. Z objektu se tudíž stal ideální prostor pro požár,“ popisuje kurátorka výstavy.

Pamětnice Anna Mlýnková: „Začalo to tím, že se mi zdálo při věšení prádla, že je tam divný vzduch. Přišla jsem domů a řekla manželovi: 'Tam je na dvoře ale divný vzduch.' Uklidila jsem prádlo a po chvíli mi manžel odpověděl: 'No bodejť ne, když hoří veletržák.'“

Po destrukci ohněm se nějaký čas uvažovalo o úplné demolici paláce, po mnoha sporech ho ale koncem 70. let dostala Národní galerie pro stálou expozici moderního umění. Rozjela se nákladná a náročná rekonstrukce, která skončila až koncem roku 1995. Od té doby jsou v něm umístěny sbírky moderního a současného umění a od roku 2000 také sbírky umění 19. století.

8 minut
S kurátorkou výstavy Skleněné peklo o požáru Veletržního paláce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 2 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 8 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 18 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
včera v 18:05

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...