Přesně před deseti lety, tedy 8. srpna 2008, se vlak EuroCity Comenius jedoucí z Krakova do Prahy srazil o půl jedenácté dopoledne s ocelovou konstrukcí silničního mostu, jež se zřítila na trať. Viníky tragédie, která si vyžádala osm lidských životů, dosud soudy nenašly. Začátkem loňského prosince totiž soud všech deset obžalovaných zprostil viny.
Před 10 lety narazil ve Studénce vlak do zříceného mostu. Soudy dodnes viníky nenašly
6 minut
Ve Studénce narazil vlak do zřícené mostní konstrukce
Soudce během zdůvodnění rozsudku řekl, že se přesně neví, proč most spadl. Neprokázalo se podle něj ani to, že by skutek spáchali právě obžalovaní, které již týden po nehodě policie obvinila v souvislosti s neštěstím.
Na verdikt soudního dvora, k němuž se případ dostal v červnu roku 2011, čekali dva inženýři firmy Bögl & Krýsl, kteří měli na starost posuny mostu nad tratí při jeho opravě, tři pracovníci společnosti Ostravské dopravní stavby (dnes Eurovia), pět lidí z firmy Bögl & Krýsl, jeden živnostník a zaměstnanec Správy silnic Moravskoslezského kraje.
GALERIE
Zdravotní sestra Naděžda Tomčíková cestovala 8. 8. 2008 rychlíkem Comenius z lázní. Jako první začala ošetřovat raněné. Teď zastupuje oběti.
Verdikt tehdy překvapil státního zástupce Aleše Kopala, který se ještě v jednací síni odvolal. „Domnívám se, že důkazy byly provedeny dostatečně. Soud se ale nezabýval všemi okolnostmi,“ řekl.
Ve zdůvodnění soudce zmínil i to, nač advokáti upozorňovali od začátku procesu: po trati v době opravy mostu jezdil vlak. „Samotné dráhy mohly ze dne na den požádat o výluku. Nestalo by se pak to, co se stalo. I pouhé snížení rychlosti by stačilo. Toto jsou ale otázky na Moravskoslezský kraj, investora, dráhy, projektanta. Tady je potřeba řešit závažné následky, tady je odpovědnost, proč rychlík narazil v plné rychlosti do trosek mostu,“ uvedl soudce. To Kopal odmítá. Podle něj byl projekt připraven tak, aby výluky nebyly nutné.
Strojvedoucí vlak zastavit nestačil
Strojvedoucí, který pád mostní konstrukce zaregistroval v okamžiku, kdy byl vlak půl kilometru od něj, stačil použít rychlobrzdu a zpomalit tak soupravu ze 134 na 90 kilometrů v hodině. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagóny na sousední koleji.
Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži, další muž ukrajinské národnosti zemřel později v nemocnici v Novém Jičíně. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících z Polska, která zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008.
Při nehodě bylo také zraněno 95 lidí (z toho deset těžce, někteří mají doživotní následky), mezi nimi i strojvedoucí, který ale utrpěl jen lehká zranění, před nárazem se totiž stačil skrýt ve strojovně lokomotivy.
GALERIE
Železniční neštěstí ve Studénce
Herečka Tereza Vilišová, která vlakem tehdy cestovala, má dosud trvalé následky. „Když pominu všechny ty strachy a fobie, tak jsem si z toho asi vzala větší rozhodnutí užívat si život, užívat si vše, co tady je,“ uvedla v dokumentu České televize z roku 2015 Moje soukromá válka: Cestující z vlaku smrti.
„Musela se prodírat zbytky těl. Pomáhala tam lidem, sama měla vážně poškozenou páteř,“ popsal v dokumentu události tak, jak je Tereza Vilišová vylíčila, její advokát Michal Pacovský. Tereza mimo jiné pomáhala zachránit velmi těžce zraněnou dívku, která uvázla v troskách vlaku. „Snažili jsme se na ni mluvit, povzbuzovat ji, ať to vydrží,“ doplnila.
Dítě havárii nakonec přežilo. Jedna noha ale dívce neroste a čekají ji nejspíše trvalé následky.
Život se mi změnil razantně. Samozřejmě, nepřišla jsem o nohy, mám všechny končetiny…, ale od té doby mám docela veliké problémy s páteří, trpím migrénami a pro můj profesní život je to docela problematické.
Na událost stále živě vzpomíná i bývalý strojvedoucí vlaku Jiří Šindelář. „Bezprostředně po nárazu mě to vyhodilo do vzduchu a hlavu jsem si rozbil o strop,“ sdělil.
Dodneška si pamatuje každý okamžik nehody. „Vše bych mohl vyprávět od prvního okamžiku do srážky, na to se nezapomíná. Ještě se mi o tom občas zdá,“ dodal s tím, že délka sporu je sice velmi dlouhá, ale že se to při „docela slušné práci právníků“ dalo čekat.
Vybavuje se mi okamžik, kdy most začal padat a také okamžik, kdy jsem opuštěl rozbitou lokomotivu.
Na odvolací soud se čeká
Odvolací senát ještě v kauze železniční tragédie ve Studénce dosud nezasedl. Neví se ani, kdy se tak stane. I s ohledem na odbornou náročnost se spor vleče několik let. Poprvé přitom soud zasedl už v roce 2011.
GALERIE
Tragédie ve Studénce
Jedno z posledních projednávání složitého případu se uskutečnilo loni v květnu, tedy po více než rok a půl dlouhé pauze od předešlého přelíčení. Čekalo se totiž na znalecký posudek, který provedli experti Univerzity Pardubice z Ústavu pro analýzu dopravních nehod. Soudce Jaromír Pšenica následně hlavní líčení odročil na září.
Spis má 11 000 stran, se kterými jsme se museli seznámit. I to ovlivnilo délku práce na znaleckém posudku.
Odvolací řízení bude řešit Krajský soud v Ostravě. Mluvčí soudu Jiří Barč již dříve potvrdil, že spis soud převzal. Byl podle něj také určen soudce, který se případem bude zabývat. Hlavní líčení ale ještě nařízeno nebylo. Podle informací ČTK je teoreticky možné, že by odvolací senát zasedl ještě letos.
