Praha – Experti z pražského magistrátu a hydrometeorologického ústavu dokončili výzkum tzv. tepelných ostrovů v Praze. Zajímalo je především, jak se může milionové město a zejména jeho centrum působení tepelného ostrova bránit. Jeho projevem je vyšší teplota ve městě než v jeho okolí a nejvýrazněji se projevuje v letních měsících. Jeho důsledkem může být jak přehřátí organismu, tak například nedostatek spánku a další zdravotní potíže.
Projevy tzv. městských tepelných ostrovů (též UHI – urban heat islands) se liší podle ročního období i tím, jak je město velké či vysoké. V centru Prahy může být v létě i o více než 2,5 stupně Celsia tepleji než v okolí, v průměru potom zhruba o dva stupně. „V České republice bychom tepelné ostrovy mohli dokumentovat třeba v Olomouci, Brně, Ostravě nebo Plzni,“ poznamenal přitom meteorolog Michal Žák.
Podle expertů na klima je potřeba hledat cesty, jak tepelné ostrovy zmírňovat – podle modelu dalšího vývoje by za deset let mohl být ten pražský již třístupňový. Problém přitom není pouze ve dne, kdy lidem hrozí kvůli vysokým teplotám přehřátí organismu, ale i v noci. „V létě v noci, když chceme spát, otevřeme si okno a venku je stejná teplota jako uvnitř, tak větrání moc nefunguje. Kvalita spánku je potom menší, to má dopady i na kvalitu práce nebo života,“ podotkl Michal Žák.
Klimatolog ČHMÚ Michal Žák o nočním tepelném ostrově:
„V průměru je u minimálních teplot nárůst asi o 0,15 stupně Celsia za deset let. Vypadá to, že je to malé číslo, ale je to přidaná hodnota ke globálnímu oteplování: Ještě navíc 0,15 stupně Celsia a u minimálních teplot v noci.“
Pražský výzkum UHI se proto zaměřil na způsob, jak zvyšování teplot v centru města oproti okolí zmírnit. „Vytipovali jsme dvě hlavní pilotní oblasti. Jedna je oblast Legerovy ulice, druhá je rozvojové území Bubny-Holešovice,“ přiblížila Mária Kazmuková z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Na ploše bubenského nádraží, v jehož podstatné části má v budoucnu vzniknout obytná čtvrť, zkoušeli výzkumníci, jak k ochlazení obalsti pomohou například méně reflexní povrchy nebo zeleň. Ta může podle Márie Kazmukové významně pomáhat. „Výstavba zeleně, zelených střech nebo popínavé zeleně na jižní fasádě budov pomáhá snižovat teplotu. Tím, že zeleň vytváří evapotranspiraci – vytváří pocit chládku – může tepelný ostrov výrazně snižovat,“ poukázala.
I kdyby se ale podařilo výsadbu zeleně a další opatření prosadit, nelze očekávat, že se město ochladí ze dne na den. „Zeleň nemůžeme vyčarovat, musí vyrůst. Je ale důležité, abychom se připravili,“ podotkla Mária Kazmuková. Efekt tak může být poznat zhruba za deset let.
Výsledky své práce představí zástupci ČHMÚ a magistrátu v 10:00 v Profesním domě na pražském Malostranském náměstí.
Je teplo? Zvolněte, ať už jste ve městě nebo v přírodě
I pokud by se městu podařilo tepelný ostrov snížit, měli by jeho obyvatelé zejména v létě dbát o své zdraví a myslet na hrozby, které s sebou teplo přináší. Podle Michala Žáka lidé často nedokážou odhadnout bezpečnou míru pobytu na slunci. „V případech, kdy jsou opravdu vysoké teploty, letní až tropické dny, lidé neodhadnou, co jejich organismus dovede,“ zdůraznil. Mária Kazmuková varovala, že vysoké teploty ohrožují nejvíce malé děti, ale také seniory. „Přehřátí přichází nečekaně a může mít opravdu fatální následky,“ varovala. Je proto dobré chránit se před prudkým sluncem – únikem do stínu, vhodným oděvem, dostatkem pití, ale také zmírněním životního tempa.
