Pražský okruh by se mohl od Prahy vzdálit. Prosazují to starostové obcí a okrajových částí hlavního města, kterých by se bezprostředně dotkla stavba v trase, se kterou v současnosti počítá ministerstvo dopravy. Za trasu, po které by přitom auta ujela mnohem více kilometrů, se přitom bije i bývalý ministr Antonín Prachař (ANO). Podle něj by při stavbě vzdálenější varianty stát ušetřil 22 miliard korun.
Pražský nebo středočeský okruh? Starostové chtějí, aby byl dále od města
Události v regionech: Starostové chtějí změnit trasu Pražského okruhu (zdroj: ČT24)
Spolek Starostové pro okruh chce, aby ministerstvo dopravy opustilo vše, co za posledních 50 let připravilo k dálničnímu okruhu kolem Prahy a jeho východní a severní část postavilo v docela jiné trase, která by byla od centra města dále.
Starostové upozorňují, že tam, kde byla v 60. letech jen pole, se dnes všude bydlí. „Trasa silničního okruhu není aktuální,“ zhodnotila ji radní Prahy 20 Karla Polydorová (Šance pro Počernice).
Podle bývalého ministra dopravy Antonína Prachaře by tzv. regionální trasa Pražského okruhu, byť delší, byla i levnější. „Tento vnější okruh je o 22 miliard levnější než okruh prosazovaný v současné době v územních plánech,“ uvedl.
Ministerstvo dopravy se ale ke změnám zatím nechystá. Pokračuje v přípravě dlouho odkládané stavby 511 od Modletic k Běchovicím. „Byly odevzdány podklady na vytvoření nové EIA. Zatím jsme v termínu, který jsme si stanovili,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Územní rozhodnutí by měla stavba získat nejpozději příští rok.
Úsek 511 propojuje dvě již existující části Pražského okruhu na rozdíl od alternativy prosazované starosty, která vede daleko na východ a počítá s tím, že se již vybudovaný tříapůlkilometrový úsek u Černého Mostu na zbytek okruhu vůbec nenapojí.
SOKP
Spojení od dálnice D1 k Běchovicím by mělo být hotové do roku 2020 a navázat by měly další stavby v severní části Prahy. „Chtěli bychom, aby celá páteřní síť byla dostavěna do roku 2030,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Kudy přesně povede severní polovina okruhu, ale zatím není zřejmé. „Vzniká technická studie, která umožní podání EIA,“ doplnil mluvčí.
Pokud však vznikne stavba 511 tak, jak je plánována, regionální okruh v podobě, který navrhují Starostové pro okruh, již sotva vznikne.
Pražský okruh začal vznikat již v 70. letech a po nejstarší jeho části se nyní jezdí 33 let. Kdyby pak utěšeně rostl, byl by již dávno hotový. Jenomže okruh vznikal s velkými pauzami, místo aby se po dokončení jednoho úseku začal stavět další, práce vždy na několik let umlkly.
Po dokončení první stavby Slivenec–Třebonice na západě Prahy a vzápětí ještě krátkého úseku Satalice–Počernice na opačném konci města trvalo čtyři roky, než se znovu začalo stavět, takže z Počernic k Běchovicím bylo možné po okruhu dojet až v roce 1993.
Následovala další mnohaletá odmlka, než se v letech 2000 a 2001 otevřely další úseky na západě města. Po dalších devíti letech, tj. v roce 2010, byla konečně hotová jihozápadní část. Poté se však stavbaři znovu odmlčeli a pokračování je stále v nedohlednu.
- 1983: úsek Slivenec–Třebonice (7 km)
- 1984: úsek Satalice – Horní Počernice (1 km)
- 1993: Horní Počernice – Běchovice (2 km)
- 2000: Třebonice–Řepy (4 km)
- 2001: úsek Řepy–Ruzyně (3 km)
- 2010: úseky Modletice–Vestec (9 km), Vestec–Lahovice (8 km), Lahovice–Slivenec (6 km)
- chybí: úseky Běchovice–Modletice (13 km), Ruzyně–Suchdol (9 km), Suchdol–Březiněves (7 km), Březiněves–Satalice (13 km)