Strahovickou farmou v Opavě již prošlo přibližně sto zaměstnanců ze sociálně vyloučených lokalit. V současnosti si zde deset osob zvyká na normální pracovní režim. Zároveň jim to pomůže v návratu do běžného života.
Lidé, kteří se do práce na farmě zapojili v rámci projektu veřejně prospěšných prací, tam stráví celý rok. „Projdou naší farmou a zvyknou si na další činnosti včetně pravidelného vstávání,“ sdělil Pavel Mytrych, podle něhož pak takoví lidé nemají problém se uplatnit a vrátit se zpět do běžného života. A dokonce také založit fungující rodinu.
Mytrych podotkl, že na farmě, kterou provozuje Armáda spásy, zaměstnávají také osoby nad 50 let. „Některé firmy je nechtějí, ale u nás to není problém,“ řekl šéf střediska. Důležité je podle něj hlavně to, aby lidé měli chuť do práce a dobrý zdravotní stav.
Lidé se na farmě starají o hospodářská zvířata či rostlinnou výrobu. Podílejí se také na úklidu veřejných prostor, likvidaci náletových dřevin a čištění lesa.
Jen v Moravskoslezském kraji se do veřejně prospěšných prací zapojilo 120 lidí bez domova. Přestože má mnoho z nich výuční list, jejich návrat do běžného života bývá obtížný. „Přibližně třetině z nich se to podaří,“ zjistila redaktorka České televize Jana Doleželová.
- Historie farmy ve Strahovicích, na které pracují lidé bez domova, sahá do konce devadesátých let, kdy statek zdědil jeden zaměstnanec Azylového domu Samaritán a organizaci ho bezplatně pronajal. Samaritán později přešel pod Armádu spásy, ale lidé z okraje společnosti tam dál nacházejí novou vzpruhu k životu. A to i když na farmě se musí brzy vstávat a z okopávání a vybírání brambor je bolí záda. Pracovníci se na farmě zabývají i výrobou peletek. Výtěžek z výroby peletek slouží na financování pracovního úvazku pro zaměstnance a pokrytí některých nákladů spojených s pěstitelskou či hospodářskou činností na farmě.
Ve snižování počtu sociálně vyloučených osob v Moravskoslezském kraji má pomoci i poměrně nový projekt – kraj letos zřídil Fond sociálních služeb, do něhož budou v následujících letech přispívat také některá města a obce. Naspořené peníze by měly sloužit k udržení projektů placených z evropských dotací i poté, kdy tato podpora skončí.
Kraj očekává, že v následujících šesti letech získá z Evropského sociálního fondu zhruba 780 milionů korun na financování sociálních služeb v regionu. Díky evropským penězům může kraj i obce ušetřit náklady na sociální služby, a právě část takto ušetřených prostředků se bude ukládat do fondu. V příštích letech by se v něm mělo nashromáždit zhruba 300 milionů korun. Například kraj do něj letos ze svého rozpočtu vloží více než 14 milionů korun.
Speciální fond stabilizuje sociální služby
„Fond jsme zřídili proto, abychom zajistili plynulé financování a fungování těchto sociálních služeb poté, co skončí evropské dotace. Znamená stabilitu sítě sociálních služeb, transparentní hospodaření, jistotu finanční rezervy pro poskytovatele i uživatele sociálních služeb do budoucna,“ uvedl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD).
Kraj předpokládá, že do fondu bude přispívat zhruba 30 až 35 obcí. Bude se jednat o ty, které jsou zřizovatelem nějaké sociální služby, a zároveň na ni chtějí čerpat evropské peníze. Jde hlavně o služby sociální prevence, jako jsou například azylové domy pro osoby bez přístřeší, sociálně terapeutické dílny, terénní programy a podobně.
Moravskoslezský region sužují vyloučené lokality. Zatímco v roce 2006 jich bylo v kraji celkem 28, vloni to bylo již 72 ghett. Je to tedy více než 2,5násobný nárůst. Tempo růstu je po Karlovarském kraji druhé nejvyšší z regionů ČR. Vedení kraje chce situaci řešit i s vládou a právě sociálně vyloučené lokality budou jedním z hlavních témat zasedání kabinetu, které se v kraji uskuteční 22. července.
