Ostrava - V bývalém černouhelném Dole Jeremenko v Ostravě, který slouží k čerpání důlních vod, začal výzkumný provoz malé podzemní přečerpávací elektrárny. Podle hlavního autora nápadu jde o první takové zařízení v Evropě i ve světě. „Není to převratný vynález, jde o klasickou přečerpávací elektrárnu. Jen jsme měli odvahu umístit ji do dolu,“ uvedl Pavel Bartoš z firmy FITE.
Smyslem je využít důlní vody a výškové rozdíly k výrobě elektřiny a jejímu skladování. „V době, kdy je energie nadbytek, například ze slunce nebo větru, se voda z podzemí odčerpá do povrchové nádrže. Ve chvíli, kdy je energie málo, spustí se potrubím do jámy hluboké asi 580 metrů,“ vysvětloval Bartoš. Když voda padá spádovým potrubím, pohání turbínu, ta roztáčí generátor a vyrábí elektrickou energii.
Elektrárna bude zatím sloužit jen k výzkumu
Z generátoru jde proud do sítě. Výkon elektrárny je asi 680 kilowattů, což by stačilo pro desítky domácností. Elektřinu bude využívat správce dolu - státní podnik Diamo. „Elektrárna nebude sloužit ke komerčním účelům, ale především k výzkumu. Chceme ověřit spoustu principů, které souvisí s důlním prostředím, agresivitou vod a dalšími věcmi,“ řekl Bartoš. Dodal, že důlní voda, která je slaná a teplá asi 26 stupňů Celsia, má další možnosti využití. „Důlní vody by se daly odsolit a využít pro zásobárnu pitné vody. Teplota vody by se mohla uplatnit i při vytápění,“ uvedl.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD je důlní přečerpávací elektrárna příkladem toho, jak by se dal řešit obrovský problém skladování elektřiny. „Je to zajímavý projekt a malý příspěvek k velmi závažným otázkám, jak skladovat nadbytečnou elektřinu vzhledem k novým představám o snižování emisí C02,“ řekl Mládek.
Těžba v Dole Jeremenko skončila v roce 1992. Stále tam ale vládne pracovní ruch. Probíhá odčerpávání vod z utlumených dolů ostravské uhelné pánve. Jinak by mohly podzemní vody ohrozit činné karvinské šachty. Jeremenko patří pod státní podnik Diamo. Na projektu přečerpávací elektrárny pracovaly firmy FITE, Reacont a Sigma společně s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava. Projekt vznikl před téměř pěti lety. Náklady dosáhly 79 milionů, z toho 52 milionů zaplatil stát.
