Projekt splavnění Odry z polského města Kožle do průmyslové zóny v Mošnově počítá s výstavbou vodního koridoru, který má být dlouhý 90 kilometrů. Do regionu by mohl přinést tisíce pracovních míst a také snížit ekologickou zátěž ze současné nadměrné silniční dopravy. V budoucnu by se napojil na plánovanou vodní cestu Dunaj-Odra-Labe. V Bohumíně se kvůli plánům týkajícím se splavnění Odry sešli zástupci ministerstev a samospráv České a Polské republiky.
Po Odře až do moře. Češi i Poláci jednali nad plány splavnění řeky
Zda je splavnění Odry možné, to ukáže až připravovaná studie proveditelnosti. Podle Jiřího Ciencialy, vládního zmocněnce pro Ústecký a Moravskoslezský kraj, je však zpřístupnění Odry pro lodní dopravu a propojení řeky s okolními moři důležité. „Když se díváme po sousedních zemích, kolik se toho (po vodě, pozn. red.) přepraví, mělo by to fungovat,“ sdělil.
S tím souhlasí i prezident pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. „Je to logická myšlenka, zejména pro suchozemské státy, které jsou silně průmyslové a taková cesta jim schází,“ řekl. Za výhody považuje i to, že by se usnadnil transport velkých výrobků.
„Kvůli nim se dnes musejí rozebírat kruhové objezdy, strojírenský průmysl je kvůli tomu výrazně omezen,“ dodal. Region s osmi miliony obyvatel, do něhož počítá jak českou tak polskou stranu, by si podle něj proto splavnění Odry zasloužil.
Místostarosta Bohumína Lumír Macura (ČSSD) vidí ve stavbě přínos pro Bohumín i z hlediska nabídky dalších volnočasových aktivit, které by do regionu mohly přivést řadu rekreantů.
Doufá také, že se díky projektu změní stávající územní plán Bohumína, který částečně blokuje jeho další rozvoj. Město dnes totiž musí dodržovat stavební uzávěru na koridoru širokém 200 metrů po stranách řeky.
Splavnění Odry z Kožle do Bohumína
„Náklady na samotné spojení Kožle-Ostrava předběžně odhadujeme na 2 miliardy zlotých, to je 500 milionů eur. Ale tyto náklady ještě ovlivní spousta faktorů,“ řekl za Ministerstvo námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Polska jeho zástupce Przemyslaw Žukowski.
Stavba má však řadu otazníků.
Jedním z nich jsou chráněné Hraniční meandry Odry, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Kanál by se tak musel vést obchvatem. V jednání je přitom i obchvat na polské straně.
Podle Daniela Havlíka (ČSSD), náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, je žádoucí vypracovat studii proveditelnosti zároveň pro obě území. „Může se také stát, že my řekneme, že počítáme s jižní variantou a Poláci přijdou s tím, že chtějí severní variantu. A nemusíme se sejít,“ sdělil.
Přestože by splavnění Odry mohlo regionu přinést řadu pracovních míst a pomoct s exportem řadě místních firem, zatím si nikdo nedovolí říct ani přibližný rok, kdy by realizace splavnění mohlo začít. O další spolupráci a průběhu příprav projektu bude na konci června ve Varšavě jednat česko-polská pracovní skupina.
