Plzeň - Plzeňská radnice si nechala zpracovat analýzu o bezdomovcích. V posledních měsících tam totiž přibývá stížností, že narušují veřejný pořádek. Sčítání probíhalo 3 hodiny v jeden den naráz na vytypovaných místech Plzně. Bezdomovci vyplnili dotazník a popsali svůj osud. Životní příběhy se tu najdou nejrůznější - od mladíka, který potřebuje každý den takzvaně vysomrovat 2 tisíce na drogy až po zkrachovalého podnikatele, který za minulého režimu rozkradl 15 milionů korun. Město bude na základě výsledků společně s policií, charitou a podobně hledat řešení. Jednoduché to však nebude, o pomoc stojí pouze část bezdomovců. Analýza objevila mnohé zajímavosti ze života lidí bez domova.
Jedním z vyhlášených squatů v Plzni je bývalá cihelna na Košutce, aktuálně tu trvale žije 5 bezdomovců. Squateři dodržují přísně daná pravidla, podle průzkumu zavedli dokonce čekací doby pro ty, kteří by chtěli do jejich skupiny vstoupit. Své peníze musí všichni odevzdávat, spravedlivě se pak rozdělí: „Je to pro všechny, potom se rozhoduje, co se koupí.“
Heinz, jak se kápo zdejších bezdomovců jmenuje, má jako jeden z mála důchod. Ostatní se živí sběrem kovů nebo tzv. fáráním, což je v řeči lidí ulice vybírání popelnic. Další možností je žebrání nebo somrování, tato dvě slova bezdomovci důsledně rozlišují: při somrování se lidé aktivně oslovují. Denní výdělek je srovnatelný s platem dělníka. „Takových 700 - 800 korun, dá se vyžít,“ potvrdil jeden z bezdomovců.
Squaty obývá v Plzni jen hrstka bezdomovců, většina žije na ulici a 25 procent z nich užívá noclehárny. Tam je životní úroveň samozřejmě vyšší, pobírají sociální dávky, někteří pracují. Jenže s tím souvisí i dodržování stanoveného režimu, například nesmí pít, a to je mnohdy kámen úrazu. „Raději jsou na ulici, než aby začali abstinovat,“ prohlásil Džemal Gërbani z Městské charity Plzeň.
Statisícové dluhy má 90 procent plzeňských bezdomovců, zhruba v 19 procentech jde o cizince.
