Praha - Skupina několika desítek vědců a univerzitních vyučujících dnes v otevřeném dopise adresovaném nastávajícímu ministrovi životního prostředí Richardovi Brabcovi (ANO) kritizovala návrh nového plánu péče o NP Šumava. Klíčový dokument, který obsahuje zásady pro ochranu šumavské přírody pro následujících 15 let, nyní na Brabcově resortu prochází připomínkovým řízením. Jeho součástí je i úprava bezzásahového území v první zóně parku.
Šumavský národní park nový plán péče musí mít. Pro jeho správu je závazný, obsahuje například stávající i plánovanou zonaci nebo péči o les. Na jeho přijetí se vážou také evropské dotace. Podle ekologů ale některými svými změnami v ochraně přírody ve skutečnosti vyřadí Šumavu z mezinárodně uznávaných národních parků.
„Bude-li plán péče v této podobě schválen, udělá z národního parku chráněnou krajinnou oblast, která si název národní park ponechá jen na papíře,“ tvrdí ekolog Hnutí Duha a expert na ochranu lesů Jaromír Bláha. Kritizuje i návrh na změnu podle klasifikace Světového svazu ochrany přírody (IUCN) z kategorie pro národní parky do kategorie chráněná území se speciální péčí.
Zda bude plán péče schválen v této podobě, ovšem ještě není jisté. Podle ministerstva se konečné znění plánu bude odvíjet od podoby nového zákona o Národním parku Šumava šumavském parku. Jeho schvalování přitom může trvat až jeden rok a nový ministr Richard Brabec požaduje, aby se návrh zákona a plán péče připravovaly společně. „Jsou tam věci, které se prolínají,“ poznamenal Brabec. „Oba dokumenty (plán i zákon) mají už svůj skluz. Ale není to o tom, že když ještě prodloužíme plán péče o další měsíc, tak se něco zásadního stane,“ dodal.
Už předchozí návrhy Plzeňského kraje a exministra Tomáše Chalupy (ODS) vzbuzovaly ostrou diskuzi. Ředitel parku Jiří Mánek (ODS), který se na tvorbě návrhu plánu podílel, ho v sobotním rozhovoru pro MF Dnes obhajoval. Podle něj byl připraven v souladu se zákonem o ochraně přírody, pod vedením MŽP a bude určitě schválen. „Nově je do plánu péče zahrnuta ochrana soustavy Natura 2000 a také je poměrně precizně definována ochrana konkrétních zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,“ prohlásil Mánek.
Dvě kategorie „bezzásahového“ území
Spor se vede opět o první bezzásahové zóny. V novém plánu péče se má sice první zóna zcelit ze 135 na 35 ploch a zvětšit na téměř 18 tisíc hektarů. Tato oblast se navíc bude dělit do dvou kategorií, přičemž v jedné z nich bude možné provádět zásahy.
Co obsahuje nový plán péče?
První zóna:
- téměř 18 tisíc hektarů (nyní téměř 9 tisíc hektarů)
- 35 ploch (nyní 135 ploch)
- 2 různé kategorie: 15 tisíc hektarů (bezzásahových) + 2,7 tisíce hektaru ve zvláštním režimu - zde budou prováděny zásahy pro zastavení šíření kůrovce
- do druhé kategorie mají spadat lokality: prales na Smrčině, kaňon Křemelná či oblast kolem Ptačího potoka v Modravských slatích
Dosud byla divočina na základě rozhodnutí exministra Bursíka po orkánu Kyrill ve skutečnosti chráněna na 30 procentech území první zóny, podle nového plánu se má ale chránit jen 22 procent. Podle ekologů právě tento rozdíl zahrnuje zmíněná cenná území, která se zmenší. Návrh plánu podle ekologů navíc kopíruje části neúspěšného Chalupova zákona, obsahuje i sporné projekty, jako je koridor pro lanovku a sjezdovku na Smrčinu, kde žijí tetřevi a rysi.
Podle profesora Kindlmanna je potřeba ponechat zhruba polovinu území parku přirozeným procesům. Každé zmenšení by negativně ovlivnilo místní biodiverzitu a mohlo by způsobit vyhynutí vzácných druhů, upozornil. Vědci a ekologové se odvolávají i na aktuální mezinárodní studii renomované britské konzultační společnosti EFTEC (Economics for the Environment Consultancy). Podle ní je rozšíření divočiny v NP ekonomicky výhodné.
