Slabé, ale citelné zemětřesení zasáhlo podle řady svědectví oblast kolem Písku. Potvrzují to také údaje Evropsko-středomořského seismologického centra. Podle posledních dat měly otřesy sílu 3,9 stupně. Epicentrum bylo osmnáct kilometrů pod Miroticemi.
Takto silné zemětřesení je poměrně výjimečné, v Česku se vyskytne přibližně jednou za deset let. Většinou se ale objevuje na Chebsku, což je seismicky aktivní oblast. Písecko je seismicky výrazně klidnější. K ohrožení jaderné elektrárny Temelín, jež je od epicentra vzdálená asi 37 kilometrů, by nemělo dojít. „Pocítit to tam mohli. Ale Temelín je vyprojektován na mnohem silnější otřesy, uvedl seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
„Jedná se o otřesy, které by neměly způsobit prakticky žádné škody. Síla 3,9 v celosvětovém měřítku nepředstavuje nic výjimečného, ale na české poměry je to relativně vzácné. Hloubka epicentra osmnáct kilometrů je dvojnásobná v porovnání s otřesy, které se objevují v západních Čechách. Čím je epicentrum hlouběji, tím méně se to projeví na povrchu,“ vysvětlil Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podle ohlasů veřejnosti na sociálních sítích zemětřesení zaznamenali od Blatné na Strakonicku až k Vimperku na Prachaticku.
Také podle Špičáka jsou větší škody nepravděpodobné. „Zemětřesení o síle 3,5 v podobné hloubce způsobuje nejčastěji trhliny v omítce. Nemůže způsobit trhliny na komunikacích ani žádné jiné větší problémy,“ popsal.
Tato kategorie otřesů se popisuje jako „často pocititelné, nezpůsobující škody“.
„Byl to docela rachot, jako by nám kolem baráku projel buldozer, až jsem vyletěla ven podívat se, co se děje,“ vylíčila zážitek ve facebookové skupině Meteo Včasné varování Alexandra van Wallern z Volar. „Švihov u Klatov, taky bylo dost cítit. Naši psi to vycítili o pár minut dřív, než to začalo,“ napsala ve stejné skupině Jiřina Herczegová.
V Miroticích podle starostky zřejmě žádné škody nejsou. „Obcházíme domy a kontrolujeme situaci. Zatím jsme nic nezjistili, ale nemůžeme vyloučit, že časem se případné škody objeví,“ podotkla starostka obce Martina Mikšíčková (SNK města Mirotice). Dodala, že otřesy trvaly pár vteřin. „Uslyšeli jsme ránu a dunění a chvěla se okna. Nebylo to vůbec příjemné, protože nikdo nevěděl, co se děje,“ dodala.
Česká zemětřesení
Česko má díky své geotektonické struktuře velmi slabou seismickou aktivitu. Zemětřesení se u nás tedy díky existenci bloku Českého masivu objevují zřídka, a když už, tak slabá.
Objeví-li se, pak jen na obvodové části Českého masivu. Geologové přitom předpokládají, že příčinou zemětřesení u nás je tlak alpského systému na „náš“ stabilizovaný blok. Nejčastější zemětřesení jsou ta, kdy naše území zasáhnou silnější zemětřesení ze zahraničí, především z východoalpské, seismicky aktivní oblasti (tedy Rakouska a Itálie), z Pannonské pánve (Maďarska), případně odjinud.
Oblast Písecka je ale seismicky spíše klidná. „V této oblasti to vůbec není běžné,“ komentoval výjimečnost jevu Špičák. V okolí Orlíku podle něj měla zemětřesení sílu kolem dvou stupňů, není to tedy oblast, kde by zemětřesení byla častá. „Tato oblast měla bohatou geologickou minulost, která má dodnes své stopy – a důsledky těchto pnutí se mohou projevit i nyní,“ vysvětluje vědec.
Kromě těchto „přirozených“ zemětřesení se i na našem území objevují seismické jevy, které způsobil člověk. Jde hlavně o důlní otřesy, které jsou spojené s oblastmi s intenzivní nerostnou těžbou.
