Strakonice - Památník, který bude připomínat oběti holokaustu, stojí ode dneška poblíž pivovaru ve Strakonicích. Přičinili se o něj studenti tamního gymnázia, kteří rok a půl pátrali po osudech zmizelých Židů ze Strakonic. Symbolickým rozsvícením menory - sedmiramenného hebrejského svícnu - vrátili studenti s kolegy z Izraele i Velké Británie po šedesáti letech do Strakonic světlo vyhlazené menšiny. Jednu ze svící zažehl před zhruba 700 lidmi i izraelský velvyslanec v České republice Jaakov Levy. Celá akce měla být zároveň demonstrací proti vzrůstajícímu extremismu.
Pietní akt ve Strakonicích věnoval obětem holokaustu památník
Levy zdůraznil, že 64 let po holokaustu se zdá, že vzpomínky vyhasínají a popírači holokaustu, zejména v Evropě, jsou na vzestupu. „Neděje se tak ale jen v Evropě. Dokonce i prezident Iránu popřel existenci holokaustu nedávno na mezinárodní konferenci proti rasismu a xenofobii v Ženevě. Zároveň pracuje na vývoji jaderných zbraní, které mají zahájit nový holokaust,“ řekl Levy v projevu. Dodal, že památník také není jen lidským příspěvkem „zmizelým sousedům“, ale varováním před tolerancí rasismu, xenofobie a antisemitismu.
Pavel Sekyrka, spoluorganizátor projektu:
Patnáct gymnazistů spolu se svým učitelem Pavlem Sekyrkou završilo odhalením památníku pátrání po osudech zmizelých Židů ze Strakonic, které zaznamenali v knize Zmizelí a nalezení. Předlohu k ní zapůjčil spisovatel Arnošt Lustig. Do celorepublikového projektu se studenti zapojili v říjnu 2007. V archivech doma i v zahraničí pátrali po sousedech, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období druhé světové války, ale hledali i ty přeživší. Výsledky bádání pak prezentovali například na izraelské ambasádě a ve Velké Británii.
Memento na břehu řeky Otavy má podobu menory, sedmiramenného svícnu s oválným kamenem uprostřed. Čtyři metry široký a dva metry vysoký kovový svícen, vážící i s oválným kamenem kolem pěti tun, navrhla architektka Laura Jablonská. Kámen z Otavy o šířce 140 centimetrů je symbolem modlitby za židovské duše. Na celé dílo se podařilo získat 350.000 korun z grantu EU, od sponzorů i ze sbírky. „Samozřejmě, že to bylo těžké. Hodně se ptali, jaký to je projekt, jestli to má nějakou cenu, jakou má perspektivu,“ řekla pro ČT studentka a spoluorganizátorka projektu Adéla Lávičková.
Židovskou komunitu, kterou za války ve Strakonicích vyhladili nacisté, připomíná od roku 2007 i pamětní deska na místě, kde ještě v 70. letech minulého století stávala židovská synagoga. Ke strakonickým rodákům hlásícím se k židovské menšině patřili třeba biochemik a fyziolog Otto von Fürth, ředitel milánské konzervatoře Ricardo Pick-Mangiagalli či americký spisovatel Owen Elford.
Židé ve Strakonicích žili od 15. století. V roce 1878 žilo ve městě 199 Židů z 5 183 obyvatel. Stopy strakonických Židů mizí během druhé světové války. Deseti rodinám se podařilo před nacisty utéct, mnoho jich ale skončilo v koncentračních táborech jako Terezín nebo Osvětim. Židé žili i poblíž Strakonic. Například v nedalekém Oseku se narodil otec spisovatele Franze Kafky a pohřbeni jsou tam také jeho dědeček a babička.
- Pavel Sekyrka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84867.jpg
- Pietní svícen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84879.jpg
- Památník obětem holokaustu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84877.jpg